Čís. 9655.

Pensijní pojištění.
Skladištní dělník, jehož práce záleží převážně z tělesných úkonů, není obchodními pomocníkem a není podroben pojistné povinnosti ani podle cís. nařízení ze dne 25. června 1914, čís. 138 ř. zák. ani podle zákona ze dne 5. února 1920, čís. 89 sb. z. a n. Nezáleží na tom, zda zaměstnavatel označil zaměstnance jako skladníka, nýbrž na tom, zda zaměstnanec podle prací jím vykonávaných byl skladníkem ve smyslu zákona.
(Rozh. ze dne 15. února 1930, Rv I 24/30).
Žalobkyně domáhala se na žalované firmě placení měsíčního důchodu 300 Kč a náhrady pohřebného 1800 Kč, tvrdíc, že žalovaná firma nepřihlásila manžela žalobkyně k pensijnímu pojištění, čímž žalobkyně přišla o nárok na vdovský důchod a na náhradu pohřebného proti všeobecnému pensijnímu ústavu. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolatelka uplatňuje číselně dovolací důvody čís. 3 a 4 § 503 c. ř. s., neprovádí však prvý z nich podle zákona, spatřujíc rozpor se spisy jen ve výkladu odvolacího soudu, jehož se jím dostalo dopisům zemské úřadovny všeobecného Pensijního ústavu v Praze ze dne 15. — Čís. 9655 —
248
října 1927 a 12. ledna 1928. Výklad listin patři do oboru právního posouzení, jehož správnost se přezkoumává s hlediska dovolacího důvodu čís. 4 § 503 c. ř. s., což se také při rozboru tohoto důvodu stane. Dovolatelka připouští ve shodě s řečeným dopisem ze dne 12. ledna 1928, že její manžel František G. za účinnosti zákona ze dne 16. prosince 1906 čís. 1 ř. zák. z roku 1907, od 1. ledna 1909 do 30. září 1914, nebyl pensijnímu pojištění podroben, poněvadž v té době neměl plat měsíční ani roční (srov. § 1 uved. zák.). Pokud jde o další služební dobu až do smrti Františka G-a (15. února 1926), nutno rozeznávati mezi údobím účinnosti císařského nařízení ze dne 25. června 1914 čís. 138 ř. zák. a účinnosti zákona ze dne 5. února 1920 čís. 89 sb. z. a n. Cís. nařízení čís. 138/14 stanoví, že skladištní služba zakládá pojistnou povinnost jen, patří-li pod některé z ustanovení § 1 bod 3 c) až e). Ustanovení c), jež má za předpoklad určité předběžné studium, nepřichází tu vůbec v úvahu. Ustanovení d) a e) bylo by použíti, kdyby bylo zjištěno, že František G. byl správcemi skladiště, po případě skladníkem správou skladiště pověřeným pokud se týče, že jeho činnost záležela v dozoru na práci osob jiných jemu podřízených. Podle zjištění nižších soudů nejsou však tyto předpoklady v nižádném směru splněny, ježto František G. nebyl ani správcem skladiště ani skladníkem správou skladiště pověřeným, nýbrž jen skladištním dělníkem a nebylo také jeho úkolem, by na práci jiných dělníků dozíral. Podle zákona čís. 89/20 jsou pojištěním povinni zejména zaměstnanci, kteří vykonávají převážně duševní práce nebo kteří k pracím jiných pravidelně dohlížejí. Že předpoklad posléz uvedený není v souzeném případě splněn, bylo dolíčeno. Pokud jde o předpoklad prvý, je ze zjištění nižších soudů zřejmo, že práce Františkem G-em vykonávané záležely převážně z úkonů tělesných. Hledíc k ustanovení § 1 odst. 2 b) zákona čís. 89/20 bylo by ještě uvážiti, zda František G. jako skladištní dělník vykonával služby kupecké. Leč ani na tuto otázku nelze odpovědět! kladně, neboť zjištěné práce Františka G-a nepatří do oboru činnosti, jež se v běžném smyslu slova nazývá činností kupeckou (obchodní). Veškeré práce Františku G-ovi ve skladišti svěřené dovedl vykonávat! a za jeho nepřítomnosti vykonával i jiný dělník skladištní a nebylo k tomu kromě fysické způsobilosti potřebí více, než aby uměl čisti a psáti. Nelze tedy Františka G-a řaditi ani mezi obchodní pomocníky ve smyslu § 1 zákona ze dne 16. ledna 1910 čís. 20 ř. zák. Tím jest dolíčeno, že František G. ani za účinnosti cís. nařízení čís. 138/14 a zákona čís. 89/20 nebyl podroben pojistné povinnosti. Rozhodnutí nižších soudů, jež jsou zbudována na stejném právním předpokladu, vyhovují zákonu a nejsou v rozporu ani s právním stanoviskem, jež zaujala zemská úřadovna všeobecného ústavu pensijního v dopise ze dne 15. října 1927, tvrdíc, že František G. byl ve své vlastnosti jako skladník podroben pojistné povinnosti, nemusil-li převážně spolupracovati manuelně. Tím neprojevila úřadovna názor, že František G. byl podroben pojistné povinnosti bezpodmínečně, nýbrž jen za předpokladů právě uvedených, jichž jsoucnost ve sporu ovšem zjištěna nebyla. Při posuzování věci nezáleží na tom, že žalovaná spo- — Čís. 9656 —
249
lečnost kdysi Františka G-a označila jako skladníka, nýbrž na tom, zda František G. podle prací jím vykonávaných skladníkem ve smyslu zákona byl. Podle zjištění nižších soudů byl však František G. jen skladištním dělníkem podřízeným Otovi K-ovi, který byl zároveň správcem skladiště.

Citace:

Čís. 9655.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 275-277.