Čís. 9821.

Smlouva, jíž se třetí osoba zaručila za závazek poplatníka k placeni daní, jest důvodem práva soukromého. O nárocích z tohoto důvodu přísluší rozhodovati soudům.
Výkaz nedoplatků daní může býti exekučním titulem jen proti poplatníku, nikoliv proti ručiteli z důvodu soukromoprávní záruky.
(Rozh. ze dne 12. dubna 1930, R I 133/30.)
Soud prvé stolice povolil bernímu úřadu exekuci vnucenou dražbou nemovitostí patřících Boženě B-ové k vydobytí daňových pohledávek. Božena B-ová domáhala se zrušení exekuce rekursem, tvrdíc, že vymáhaný peníz nebyl exekučně, vložen na nemovitosti, nýbrž že se tak stalo podle prohlášení ze dne 26. února 1927, kterým se povinná zaručila za dlužné daně svého, manžela Rudolfa B-a a že jde o kauční hypotéku, jejíž vykonatelnost musila býti předem získána. Rekursni soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Stížnosti nelze upříti oprávněnost. Z knihovního výpisu o vložce čís. 445 poz. knihy jest zřejmo, že záznam zástavního práva pro pohledávku eráru 38.330 Kč byl učiněn podle výkazu nedoplatků ze dne 26. dubna 1928 a prohlášení Boženy B-ové ze dne 26. března 1928 a že záznam nebyl sprayen. Tento výkaz nedoplatků směřuje však proti dlužníku Rudolfu B-ovi a zní na dlužné daně za léta 1924 až 1926. Prohlášením ze dne 26. února 1927 zaručila se Božena B-ová, manželka dlužníka, za daně, které mu budou předepsány až do konce roku 1926 v okrouhlé výši do 50.000 Kč, a svolila, by tato její záruka byla na jejím domě knihovně zajištěna, bude-li vyrovnací řízení Rudolfa B-a při stání 7. března 1927 schváleno a ne- bude-li na jeho jmění vyhlášen úpadek. Jde tedy o záruční jistotu, o kauční hypotéku do výše 50.000 Kč, jejíž podmínky byly v záruční listině přesně stanoveny. V exekučním návrhu na dražbu nemovitost; opírá se vymáhající věřitel o nový výkaz nedoplatků ze dne 14. srpna 1929, znějící na »Boženu B-ovou, ručící za Rudolfa B-a«, t. j. na základě jejího záručního prohlášení ze dne 26. února 1927. jak již řečeno, jde o kauční hypotéku, která není o sobě vykonatelná a nový výkaz nedoplatků proti Boženě B-ové ze dne 14. srpna 1929 nemůže vykonatelnosti dáti vzniknouti, ježto podle názoru rekursního soudu berní úřad může vydávati vykonatelné i účinné platební rozkazy jako úřad jen na základě zákonných předpisů finančních proti poplatníkům, v tom kterém případě k placení předepsaných daní podle zákona povinným; berní úřad, zastupující erár, stává se však smluvní stranou, ujednal-li s osobou třetí jiné modality placení daní přímého poplatníka, zvláště, ujednal-li s osobou třetí záruku a tato třetí osoba zvláštním prohlášením záruku poskytla v mezích kauční hypotéky, jak se v tomto případě stalo. Tu již nejde o přímého poplatníka, proti němuž byl by účinným rozkaz platební finančního úřadu, nýbrž o zástavní smlouvu mezi erárem a ručitelem v mezích poskytnutí záruky, jejíž vykonatelnost musila by býti zjištěna žalobou o spravení záznamu ve smyslu § 41 c) kn. zák., pokud se týče poznámkou vykonatelnosti podle § 89 ex. ř., neboť účinnost záruky jest v záruční listině podmíněna také skutečnostmi, jež nejsou zjištěny. Vycházeje z tohoto právního názoru, rekursní soud má za to, že pro zaznamenanou kauční hypotéku eráru podle záručního prohlášení Boženy B-ové za daňové pohledávání proti Rudolfu B-ovi není dosud ohledně výše uvedené částky vykonatelného exekučního titulu proti ručitelce Boženě B-ové a v důsledku toho musil soud rekursní napadené usnesení změniti tak, jak se stalo.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
jest sice-správné, že nárok státu na daň jest nárokem práva veřejného a že o tomto nároku rozhodují jen úřady správní. Ale to platí jen v případě, že se nárok na zaplacení daní opírá o veřejnoprávní poměr poplatníka ke státu, nikoli však, opírá-li stát nárok na placení dlužných daní o záruku třetí osoby za poplatníka. Takováto záruční smlouva jest důvodem práva soukromého a o nárocích z takového důvodu přísluší rozhodovati soudu. Berní úřad tím, že ve výkazu nedoplatků uvádí daňový nedoplatek Rudolfa B-a jako nedoplatek povinné jako ručitelky. zřejmě opírá svůj nárok proti povinné o smlouvu záruční. Výkaz nedoplatků může tvořiti exekuční titul proti poplatníku Rudolfu B-ovi, ale nikoli proti povinné jako ručitelce z důvodu soukromé záruky. Podle § 1 čís. 13 ex. ř. jsou výkazy o nedoplatcích přímých daní a poplatků podle předpisů o tom vydaných vykonatelnými exekučními tituly. Ale žádný předpis vydaný o dobývání a zajišťování daní a poplatků nestanoví vykonatelnost výkazu o nedoplatcích proti tomu, kdo, nejsa sám poplatníkem, ručí za nedoplatek z důvodu práva soukromého. Proto nelze výkaz o nedoplatcích daní váznoucích za Rudolfem B-em pokládati za exekuční titul proti povinné, a nelze podle zákonných předpisů o zajištění a vymáhání daní a dávek veřejnoprávních, zachovaných v platnosti ČI. III. úvoz. zák. k ex. ř. žádati za zajištění a exekuci daní, které příslušejí státu z důvodu práva soukromého (srov. nálezy nejv. soudu vídeňského Glaser-Unger 4448 a čís. 1581 n. ř.). K stanovení takového nároku z důvodu práva soukromého způsobem vykonatelným jsou povolány soudy. Proto povinná brání se právem jako ručitelka tomu, by na základě její záruky byla proti ní vedena exekuce pro daňové nedoplatky jejího manžela na základě pouhého výkazu nedoplatků.

Citace:

Čís. 9821. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 562-564.