Čís. 9680.


Úmluva mezi republikou československou a královstvím Rumunským o vzájemné právní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských, obchodních a nesporných ze dne 7. května 1925, čís. 171 sb. z. a n. na rok 1926.
Rozhodovali spor o rozvod manželství od stolu a lože ohledně rumunských příslušníků nejsou příslušné tuzemské soudy a nemohou se státi příslušnými ani výslovnou dohodou stran.
(Rozh. ze dne 22. února 1930, Rv I 1167/29.)
Procesní soud prvé stolice zamítl žalobu manžela o rozvod manželství od stolu a lože z viny žalované manželky. Oba manželé byli rumunskými státními příslušníky. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů i s předchozím řízením jako zmatečné a odmítl žalobu.
Důvody:
V plenárním rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. prosince 1929 Pres. 1093/29 čís. sb. 9489 bylo vysloveno a blíže odůvodněno, že za — Čís. 9681 —
296
platnosti smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. března 1925, čís. 5 sb. z. a n. z roku 1926 nesmějí československé soudy podle čl. 7 smlouvy rozhodovati o rozvodu, rozluce neb o neplatnosti manželství polských státních příslušníků, a že smlouvou byla založena nezhojitelná nepříslušnost soudů jednoho státu, rozhodovati o manželských věcech příslušníků státu druhého, k níž jest přihlížetí podle § 477 čís. 3 c. ř. s. z úřadu v každém období řízení. Totéž stanovisko jest důsledně zastávati i ve příčině státních příslušníků rumunských, neboť i podle čl. 19 úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 7. května 1925, čís. 171 sb. z. a n. z r. 1926, který má v podstatě tentýž doslov, jako čl. 7 smlouvy s Polskem, jsou příslušné rozhodovati o platnosti manželství, o rozluce nebo rozvodu od stolu a lože výlučně úřady té smluvní strany, jejímiž příslušníky jsou manželé. V souzeném případě jest žalováno o rozvod manželství od stolu a lože a podle spisů jest nepochybné, že obě strany, oba manželé, jsou státními příslušníky království Rumunského. Z rozhodování o tomto sporu byly oba nižší soudy podle čl. 19 úmluvy s královstvím Rumunským vyloučeny a nemohly by se státi příslušnými ani výslovnou dohodou stran. Jejich rozsudky jsou tudíž zmatečné podle § 477 čís. 3 c. ř. s. a zmatečností jest zasaženo i celé předchozí řízení. Bylo je proto, když tato vada vyšla najevo, z úřední povinnosti zrušiti a vyřknouti dle § 478 prvý odstavec c. ř. s. odmítnutí žaloby.
Citace:
Čís. 9680.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 323-324.