— Čís. 9795 —
Čís. 9795.
Není ve zřejmém rozporu se zákonem, bylo-li rejstříkovým soudem uloženo opovídateli odštěpného závodu cizí (rakouské) komanditní společnosti, by předložil doklad o tom, že jako komanditiska opovězená říšskoněmecká akciová společnost byla po rozumu cís. nařízení ze dne 29. listopadu 1865, čís. 127 ř. zák. připuštěna vládou československé republiky, by provozovala v tuzemsku obchody jako komanditista.
(Rozh. ze dne 4. dubna 1930, R I 167/|30). —Čís. 9795 —
491
Rejstříkový soud uložil usnesením ze dne 8. října 1929 opovídatelům firmy »Jindřich Sch. a D.«, odštěpného závodu rakouské komanditní společnosti, by do měsíce předložili doklad o tom, že komanditistka »Aktiengesellsc(haft vorm. S. a N. v Drážďanech« byla vládou Československé republiky po rozumu cis. nař. ze dne 29. listopadu 1865, čís. 127 ř. zák. připuštěna, by v tuzemsku jako komanditistka provozovala obchody, neboť i cis. nař. ze dne 29. listopadu 1865, čís. 127 ř. zák. i nař. vlády republiky Československé ze dne 27. července 1920, čís. 465 sb. z. a n., rovněž i výnosy ministerstva vnitra ze dne 4. března 1919, čís. 6618/19 a ze dne 14. července 1921, čís. 46902/21 sledují účel, by tuzemské státní správě bylo umožněno zkoumati, zda jsou splněny zákonné podmínky a jak dalece lze srovnati s hospodářskými poměry státu, by cizozemské akciové společnosti zakládaly v tuzemsku svá sídla nebo zde obchodovaly. Bylo by přímo v rozporu s tendencí těchto předpisů, by takové cizozemské společnosti mohly bez předchozího připuštění vyvíjeti zde obchodní činnost, třebas jako komanditisté. I když je pravda, že komanditista jako takový není kupcem v pravém smyslu slova, přece jen může v určitém případě svou značnější kapitálovou účastí na podniku, stejností předmětu podniku s komanditní společností vykonávati rozhodný vliv na celý vývoj, směr i rozsah provozu společnosti, ba může i ji úplně ovládnouti tak, že vlastně pak on provozuje obchody, aniž by si dříve zjednal zde jako cizí akciové společnosti potřebné svolení státní správy, tedy s obejitím zákona. Nevadí, že jde vlastně o odštěpný závod zapsané již rakouské komanditní společnosti. S Rakouskem jest sice vzájemnost zaručena, ale ne do té míry, by odštěpným závodem rakouské komanditní společnosti — zde mohly provozovati obchody cizozemské akciové společnosti (jako komanditistky) bez výslovného svolení státní správy. Též nelze ve shora citovaných výnosech ministerstva spatřovati úmysl obmezovati právní názor tam vyslovený jen výlučně na společnosti s ručením obmezeným, kdyžtě tytéž důvody se hodí i na společnosti komanditní, jichž komanditisté mohou, jak výše dovoženo, vskutku provozovati mnohdy dalekosáhlejší obchody, než členové společností s ručením obmezeným. Usnesením ze dne 5. listopadu 1929 nevyhověl rejstříkový soud rozkladu opovídatelů proti onomu usnesení z důvodů v něm uvedených, k nimž dodal: Z důvodů v napadeném usnesení uvedených jest také nerozhodným, že se ve výnosu ministerstva vnitra ze dne 14. července 1921, čís. 46902/21 konkrétně jedná o zřízení tuzemské společnosti s r. o., kdežto v souzeném případě jde o zápis odštěpného závodu rakouské komanditní společnosti, na níž jako komanditistka jest súčastněna říšskoněmecká akciová společnost. U firmy hlavního závodu může kdykoliv býti provedena změna v tom směru, že stane se komplementářkou akciová společnost říšskoněmecká. Tato by pak musila býti zde také zapsána, neboť zápis v rejstříku odštěpného závodu musí v tomto směru souhlasiti se zápisem v obchodním rejstříku hlavního závodu, ježto odštěpný závod jest součástí závodu hlavního, který se provozuje toutéž společností. Poukaz na státní smlouvy s Rakouskem a Německem jest — Čís. 9795 —
bezvýznamný, neboť bude-li podle těchto smluv provozování obchodů řečenou komanditistkou uznáno přípustným, bude zajisté připuštěna k obchodování v tuzemsku vládou Československé republiky po rozumu cis. nař. ze dne 29. listopadu 1865, čís. 127 ř. zák. a nař. vlády republiky Československé ze dne 27. července 1920, čís. 465 sb. z. a n. To, že citovanými výnosy ministerstvo vnitra vyslovilo požadavek připuštění vládou k provozování obchodů, jde-li zde o protokolaci cizozemské společnosti s r. o., jejímž členem jest cizozemská akciová společnost, nebrání, by toto svolení nebylo požadováno i v tomto případě, když toho stejné poměry jinak vyžadují. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody; Rekursu nelze přiznati odůvodněnost a stačí odkázati na podrobné a stav, vystihující důvody napadeného usnesení, jakož i usnesení ze dne 5. listopadu 1929. Vzhledem k vývodům rekursu se ještě podotýká: Firma Aktiengesellschaft vorm S. a N. v Drážďanech, účastníc se jako komanditistka rakouské firmy Jindřich Sch. a D. ve Vídni, zamýšlí se jako taková účastniti též odštěpného závodu v Praze a jest tedy potřebí, by vykázala své oprávnění podle vyzvání napadeného usnesení. O rozsáhlosti a spojitosti účasti řečené akciové společnosti v Drážďanech na závodu komanditní společnosti svědčí již i majetkový vklad 51922 s. 16 g. a předmět její vlastního podniku vykázaný ve výtahu z obchodního rejstříku úředního soudu v Drážďanech: výroba a prodej šicích strojů, jejich součástí a jiných příbuzných předmětů v hromadné tovární výrobě vyráběných, jenž se z velké části kryje též s předmětem podniku komanditní společnosti ve Vídni i odštěpného závodu v Praze. O úzké spojitosti obou těchto závodů, akciové společnosti a komanditní společnosti, svědčí i okolnost, v opovědí uvedená, že zmíněná akciová společnost byla společnicí firmy Sch. a D., Gesellschaft m. b. H., kteráž firma však byla zrušena a vstoupila do likvidace, a že na jejím místě zřízena byla tato společnost komanditní s osobně ručícím společníkem Viktorem D-em, který rovněž byl společníkem zrušené společnosti, a s touto akciovou společností jako komanditistkou. Ohledně předpisů v napadeném usnesení uvedených rekurenti sami uznávají, že jest je zachovávati. Jest tedy příkaz napadeného usnesení odůvodněn a jest jen ještě uvésti, že by byla možnost faktického provozování obchodů akciové společnosti v tuzemsku dána též tím, že komanditista může za komanditní společnost vystupovati jako prokurista nebo zmocněnec, ba může po případě nastati jeho závazek i jako osobně ručícího společníka (čl. 167 obch. zák.). Pokud rekurenti se odvolávají na rozhodnutí nejvyššího soudu v Brně ze dne 15. července 1924, R I 524/24, čís. 4059 sb. n. s., stačí je poukázati na rozhodnutí téhož soudu ze dne 12. června 1924, R I 429/24, čís. 3971 sb. n. s., které se zabývá specielně otázkou potřeby připuštění cizozemské akciové společnosti vládou k tomu, by se stala komanditistkou tuzemské společnosti, a platí zajisté tato nutnost připuštění při zápisu tuzemské filiálky cizozemské komanditní společnosti, neboť nelze zápisem hlavního závodu v cizozemí, tedy i v Rakousku, obejiti nutnost tohoto výkazu ohledně cizozemské akciové společnosti v Německu.
Nejvyšši soud nevyhověl dovolacímu rekursu, neshledav podmínek § 16 nesp. říz.