Čís. 9003

Průkaz podle § 9 ex. ř. musí býti podán i v připadle notoriety nástupnictví. Nestačí označení vymáhající strany na rubru jménem a příjmením s připojením slov »jako dědic« (toho, pro něhož zní exekuční titul). Předpis § 269 с. ř. s. jedná jen o důkazu skutečnosti u soudu přednesené.
(Rozh. ze dne 31. května 1929, R II 198/29.)
Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Upomínací žalobou okresního soudu je zjištěno, že žalobcem byl Adolf G., obchodník v U., nikoliv vymáhající věřitelka Kateřina G-ová. Podle § 9 ex. ř. pro jinou osobu, než která jest v exekučním titulu označena jako oprávněná, může exekuce jen potud míti místo, pokud listinami veřejnými nebo veřejně ověřenými prokáže, že nárok v exekučním titulu uznaný přešel na osobu, jíž jest exekuce navržena. Ježto v projednávaném případě vymáhající věřitelka Kateřina G-ová neprokázala, že přešel na ni nárok, pro který vede exekuci, ani ve své exekuční žádosti to netvrdila, rekursní soud zamítl z toho důvodu její exekuční žádost.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Právem poukázal rekursní soud k předpisu § 9 ex. ř. Podle tohoto předpisu bylo věcí vymáhající věřitelky, by prokázala listinou veřejnou nebo veřejně ověřenou, že na ni přešel nárok v exekučním titulu uznaný. Toho stěžovatelka neučinila a nemůže se odvolávati na předpis § 269 c. ř. s. a § 78 ex. ř., podle nichž nepotřebují důkazu skutečnosti u soudu známé, neboť § 9 ex. ř. nepřipouští důkaz o nástupnictví jinými průvody, než listinami veřejnými nebo veřejně ověřenými a neuznává tedy ani platnosti zásady o notorietě (srv. také rozh. čís. 2066 sb. n. s.). Mimo to jedná § 269 cřs. právě jen o důkazu skutečnosti, která však musí býti u soudu přednesena (§ 76 c. ř. s.), by k ní mohlo býti přihlíženo) (srov. rozh. čís. 2761 sb. n. s.). Označení vymáhající strany na rubru (§ 54 čís. 1 ex. ř.) jménem a příjmením s připojením slov »jako dědička«, nestačí právě tak, jakoby nestačil dodatek »jako postupník« nebo »jako obdarovaný« a pod., neboť zákon žádá průkaz veřejnou nebo veřejně ověřenou listinou. Netřeba se obírati další otázkou, zda i zabavení vymáhané pohledávky pro jinou osobu bylo překážkou povolení exekuce, neboť z tohoto důvodu rekursní soud nezamítl exekuční návrh.

Citace:

č. 9003. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 764-765.