Čís. 9121.

Důvody odkladu exekuce jsou uvedeny v § 42 ex. ř. výčetmo.
Žaloba určovací, jež nečelí proti exekučnímu titulu, nedomáhajíc se jeho neplatnosti nebo bezúčinnosti ani nepřípustnosti povolené exekuce, není důvodem k odkladu exekuce.
(Rozh. ze dne 22. srpna 1929, R I 637/29.)
Dlužnice navrhla odklad exekuce vyklizením bytu a odůvodnila návrh tím, že podala proti vymáhající věřitelce, majitelce domu, žalobu o určení, že jí (dlužnici) podle nájemní smlouvy náleží, vždy střídavě po 8 dnech s nájemníkem, bydlícím ve dvoře, provésti domovní pořádek, kterážto žaloba by nedosáhla svého cíle, kdyby bylo vyklizení provedeno před pravoplatným rozhodnutím o ní, čímž by prý byla dlužnici způsobena nenahraditelná škoda. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: § 42 ex. ř. vypočítává případy, v nichž může býti exekuce odložena. Důvod odkladu uplatněný dlužnicí nelze však podřaditi pod žádný z těchto případů, ježto žaloba se domáhá jen určení povinnosti dlužnice jako nájemnice, týká se tudíž předpokladu, jenž by nemohl nic změniti na účinnosti exekučního titulu, i kdyby bylo žalobě vyhověno, zejména nemohl by exekuční titul zbaviti účinnosti. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o žalobě nemůže míti vliv na plnění, nebylo vyhověno návrhu na odklad exekuce.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Názor dovolacího rekursu, že důvody pro odklad exekuce nejsou v § 42 ex. ř. uvedeny výčetmo, jest mylný a stačí vývody stěžovatelčiny o této právní otázce odkázati k podrobným důvodům rozhodnutí sb. n. s. 4974 а k ustálené judikatuře nejvyššího soudu. Ježto navrhovatelka opírala návrh na odklad exekuce o žalobu u okresního soudu podanou, bylo soudům zkoumati, zda tato žaloba jest skutečně žalobou v § 42 ex. ř. předpokládanou, a rekursní soud správně vystihl v napadeném usnesení, že této povahy nemá, ježto jde o žalobu určovací, která nečelí proti exekučnímu titulu, podle něhož exekuce vyklizením byla povolena, a nedomáhá se jeho neplatnosti nebo bezúčinnosti ani nepřípustnosti povolené exekuce, což i dovolací rekurs připouští, doličuje, že teprve nová budoucí žaloba o obnovu řízení, podle § 530 čís. 7 c. ř. s. by mohla dosíci zrušení exekučního titulu. Jest tudíž dovolací rekurs nedůvodný a nezpůsobilý zvrátiti správné odůvodnění napadeného usnesení, k němuž se jinak odkazuje.

Citace:

č. 9121. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 140-141.