— 274
K rozhodování o tom, bylo-li vsáknuto do posavadních poměrů držebních ohledně majetku veřejného, povoláni jsou soudcové.
Pozemková částice č. 460 v obci M. zapsána jest v knize pozemkové jako cesta polní, veřejný majetek obce této, a vede přes pozemek p. č. 102, připsaný manželům F. a M. Ml., kteří však cestu onu zorali a přeložili na jiné místo, pročež obec M. žaluje je na uvedení v původní stav a polohu.
Žalovaní namítají jednak, že jejich pozemek p. č. 102 jest jenom obtížen služebností jízdy ve prospěch pozemku p. č. 104, kdež ona cesta končí, a dále, že soud jest nepříslušný k řešení otázky, jedná-li se o cestu veřejnou či soukromou.
První stolice zamítla žalobu dotyčnou pro nepřípustnost pořadu práva soukromého, — 275 —
poněvadž
dle §§. 288. a 290. vš. obč. zák. platí předpisy soukromého práva o způsobu, jak se věci řádně nabývají, udržují a na jiné převádějí, z pravidla i pro správce jmění a statků státních i obecních, — není-li předpisů zvláštních, jako právě pro sporný případ, — kdež stanoví čl. V. čís. 3. zákona o zřízení obecním ze dne 5. března 1862, č. 18. ř. z., že starati se o udržování obecních cest náleží k samostatnému oboru působnosti obce, a jedná se dle knihovního stavu zde o veřejnou cestu.
Na stížnost žalující obce změnil soud rekursní v odpor vzaté usnesení v tom směru, že první stolici bylo nařízeno, aby nehledíc k nepřípustnosti pořadu práva ve věci samé dále jednala,
poněvadž
žaloba se opírá o soukromoprávní tvrzení, že pozemková částice č. 460 v M., zanesená v knize pozemkové jakožto polní cesta, jest majetkem veřejným obce M. a na základě tohoto soukromoprávního titulu žaluje obec M., aby tato polní cesta v původní stav byla uvedena a také námitky žalovaných zakládají se na soukromoprávních důvodech, pročež jedině soudy jsou příslušný ku rozhodnutí o žalobě. Dovolací stížnosti žalovaných nevyhověl c. k. nejvyšší soudní dvůr,
neboť
ve případě tomto neběží dle prosby žalobní, která jest při zkoumání otázky příslušnosti v prvé řadě rozhodnou, o otázku, je-li polní cesta p. č. 460 v M., o níž se tu jedná, vskutku statkem veřejným, o čemž by příslušelo rozhodovati úřadům správním, naopak dle stavu spisů je nesporno, že jest cesta tato zapsána v seznamu veřejného statku obce M., a žádá obec, aby byla cesta tato uvedena do předešlého stavu, jelikož byl tento změněn žalovanými tím, že tuto cestu zorali a zatarasili.
Podkladem nároku žalobního, který se opírá tudíž, pokud jde o držbu a užívání cesty, o rušební čin žalovaných, zasahující do posavadních poměrů držebních, je tudíž nepochybně poměr soukromoprávní, o němž rozhodovati jsou povoláni pouze soudové.
(Rozh. nejv. s. z 13. února 1912, č. j.R III. 53/12)
Křepelka.