— 215 —Praktické případy.Poručník nemanž. dítka jest oprávněn žádali placení alimentů v hotovosti, byt nemanž. otec prokázal, ze dítku dostává se náležitého ošetření (§§ 166., 168. ob. z. obč.).Poručník A. zažaloval nemanž. otce B. na zvýšení alimentů z ujednaných 20 na 80 K vzhledem na majetkové poměry jeho.Žalovaný namítal, že dítko za souhlasu poručníka i nemanž. matky dáno bylo do ošetřování manželům C., kteří se o ně starají, jako by bylo jejich vlastní a že on veškeré jeho potřeby průměrným obnosem měsíčním 30 K uhražuje.První soudce odsoudil žalovaného ku placení alimentů 50 K do 6. roku dítěte a 70 K až do té doby, kdy dítko bude s to, aby samo se živilo.Odůvodnilto hlavně tím, že nerozhoduje okolnost, že manželé C za dosavadní plat o dítko pečlivě se starají, poněvadž matce resp. poručnictvu přísluší dle §. 168. ob. z. obč. právo, dítko dle vlastní vůle zaopatřiti a poněvadž nemanž. otec za každých okolností musí platiti alimenty svému majetku přiměřené.Na odvolání žalovaného II. stolice (Brno) alimenty pouze na 40 resp. 50 K snížila,Důvody:Zákon nestanoví ani způsob výživy, má-li se totiž poskytovati in natura resp. odevzdáním dítěte na výživu a placením výživného a nestanoví ani nikde měřítka, dle něhož by se obnos tento na výživu potřebný přesně určoval; §. 166. ob. z. obč. praví pouze, že nem. dítě má právo, od svých rodičů jejich majetku přiměřenou výživu, vychování a zaopatření žádati.Soud odvolací má však v tomto konkrétním případě, kde dítě se nenalézá v ošetřování matčině (§. 168. ob. z. obč.) za to, že dlužno alimentační povinnost otcovu určití na penězích, aby poručník věděl, jak na tom jest a mohl dle toho opatření dítěte zaříditi, kdyby snad seznal, že toto u manželů C. není náležitým. Žalovaný má příjmů ročně 9472 K, nemanž. matka pouze 600 K. Následkem tohoto svého nepatrného příjmu nemůže se nemanž. matka o své dítko starati a na jeho výživu přispívati, tak že břímě alimentační spočívá úplně na žalovaném. Soudní dvůr uváživ, že žalovaný má vlastní 2 manželské dítky, vzav v úvahu dále účel a způsob alimentace a maje zření též k dnešním hospodářským poměrům, určil výši výživného na 40 K resp. 50 K měsíčně, což odpovídá poměrům dítěte lépe situovaného. — 216 —Dovolání žalovaného nejv. soud. dvůr nevyhověl.Důvody rozhodovací:Žalovaný opírá svou revisi o dovolací důvody dle č. 2 a 4 §u. 503. c. ř. s.Prvý z důvodů těchto shledává v zamítnutí průvodního návrhu o tom, že jeho nemanž. dítě náležitě je opatřeno a ničeho nepostrádá.Neprávem.Žalovaný nabídl v řízení před stolicí prvou pouze důkaz o tom, že od narození dítěte stará se o jeho ošetřování a výchovu a že sám nesl veškeré náklady s výživou děcka spojené.Zamítnutí tohoto návrhu průvodního bylo ospravedlněno, neboť nejde o to, nesl-li žalovaný dosavadní náklady na výchovu dítěte, nýbrž o to, vyhovuje-li žalovaný svojí alimentační povinnosti v míře stanovené zákonem v §u. 166. ob. z. obč.Vyslovily-li se stolice nižší, že obnos, jejž žalovaný vynakládá na výchovu nezletilé žalobkyně, je příliš nepatrný, nemůže býti pochybno, že žalovaný nevyhovuje svojí zákonné povinnosti alimentační úplně, i je důkaz hořejší zbytečný.Že však žalovaný vzhledem k tomu, že dítě nenalézá se v jeho vlastním ošetřování, a že matce dítěte nebylo odňato právo dítě vychovávati, musí v hotovosti nésti náklad nutný k tomu, aby dítěti dostalo se náležité výchovy přiměřené majetkovým poměrům otcovým, nedá se dle §u. 168. ob. z. obč. popírati.Zcela bezvýznamná je okolnost, že dítě umístěno bylo matkou a poručníkem u manželů C. a že od té doby u manželů těch je ošetřováno, neboť, jak soudce prý zjistil, matka a poručník dítěte nejsou spokojeni s alimentačním příspěvkem 20 K žalovaným dosud na dítě placeným, z čehož plyne, že chtějí, aby se dítěti dostalo lepšího ošetření a lepší péče.Jakým způsobem toto provedou, je věcí jejich a úřadu poručenského; žalovanému nelze vzhledem ku §§. 166., 167. a 168. ob. z. obč. přiznati právo odpírati alimenty odpovídající jeho majetkovým poměrům pod tou záminkou, že jeho nemanž. dítě s dostatek je opatřeno.Tím vyvráceno je tvrzení o předčasnosti a bezdůvodnosti žaloby.Jelikož pak konečně soudem odvolacím vyměřené alimenty obnosem 40 resp. 50 K měsíčně odpovídají příjmům žalovaného, je rozsudek soudu odvolacího ospravedlněn.Není tu tedy ani důvodu dle čísl. 4 §u. 503. c. ř. s.(Rozh. z 16. ledna 1912 č. j. R III 568/11/1)B.