Čís. 1101.
Dědic, přihlásivší se k pozůstalosti, jest oprávněn, schváliti po případě i konkludentním činem zůstavitelovo jednání.
(Rozh. ze dne 21. června 1921, R I 779/21.)
Majitel žalované firmy Josef M. byl dne 3. října 1919, — kdy podpisoval plnou moc právnímu zástupci ku vedení sporu, o nějž tu jde —
blbým, jak prokázáno lékaři, opatrovník ani odpůrce nebyl mu zřízen:
dne 16. prosince 1919 Josef M. zemřel, dědička jeho Olga M-ová dala
pak plnou moc dosavadnímu právnímu zástupci. O žalobě rozhodl procesní soud prvé stolice ve věci samé. Odvolací soud zrušil
rozsudek i řízení mu předcházevší a žalobu odmítl. Důvody: Poněvadž
žalovaný v čase vydání plné moci až do své smrti 16. prosince 1919 nebyl
zákonným zástupcem zastoupen, jest řízení, v prvé stolici provedené, dle
§ 477 č. 5 c. ř. s. zmatečným. Řízení to nemohlo však ani řádným způsobem dle citovaného § 477 čís. 5 c. ř. s. býti dodatně schváleno. Schválení ve smyslu § 6 odstavec druhý c. ř. s. mohlo se státi toliko za jeho
života opatrovníkem, dodatně zřízeným. Jakmile Jiří M. zemřel 16. prosince 1919, měl soud prvé stolice dle § 7 odstavec prvý c. ř. s. vysloviti
zmatečnost řízení. Podstata pozůstalostní Jiřího M-а zastoupená osobami príčetnými, pokud se týče zákonně zastoupenými jest zcela jiný právní
subjekt. Nemůže se proto napraviti jednání zmatečné tím, že schválena
byla pozůstalostním soudem plná moc Olgou M-ovou, jménem jejích nezletilých dítek ani nepodepsaná, znova právnímu zástupci vydaná. Poněvadž jest zde důvod zmatečnosti § 477 čís. 5 c. ř. s., nebylo třeba pouštěti
se do zkoumání odvolacích důvodů a poukazují se tyto na toto rozhodnutí. Pro zmatečnost byl dle § 477 čís. 5 c. ř. s. a § 478 c. ř. s. rozsudek
i s předchozím řízením zrušen jako zmatečný, a žaloba se svou závěreční
prosbou odmítnuta, poněvadž již dle § 230 c. ř. s. hned po vznesení vrácena
býti měla.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil soudu odvolacímu, by vyřídil odvolání nehledě k domnělému důvodu zmatečnosti.
Důvody:
O tom, že majitel žalované firmy, Jiří M. v čase podání žaloby byl
blbým a nepříčetným a proto potřeboval zákonného zástupce, vzhledem
k posudku slyšeného znalce nelze důvodně pochybovati. Ježto pak takovýmto zástupcem v řízení zastoupen nebyl, byl tu ovšem zmatek po rozumu § 477 čís. 5 c. ř. s. Mylným jest však názor odvolacího soudu, že
zmatečnost nebyla odstraněna. Pozůstalost Jiřího M-а není, jak odvolací
soud se domnívá, zcela jiným subjektem právním. Stanovit § 547 obč. zák., že pokud dědic nepřijal pozůstalosti, jest tak, jakoby ji posud držel
zemřelý, dědic přijavší pozůstalost však nastupuje v příčině toho na místo
zemřelého a oba pokládají se vzhledem k jiným osobám za touž osobu.
Olga M-ová, která k pozůstalosti Jiřího M-а jménem svým a jako poručnice nezletilých dětí zemřelého se přihlásila, byla tudíž beze všeho oprávněna schváliti dodatečně vedení rozepře s právním účinkem v § 477 čís. 5 c. ř. s. uvedeným. Takovéto schválení a důsledkem toho odstranění sběhnuvší se zmatečnosti dlužno spatřovati v tom, že Olga M-ová byvší procesním soudem dle § 6 c. ř. s. k tomu vyzvána, dala plnou moc dru S-ovi,
který vedl spor za Jiřího M-а a předložila mocný list soudem pozůstalostním schválený, a že dr. S. na dále za žalovanou stranu ve sporu vystupoval a jednal (§ 863 obč. zák.). Neprávem tedy odvolací soud zrušil
rozsudek soudu prvé stolice a předcházející řízení jako zmatečné a odmítl žalobu.