Čís. 8631.

Okolnost, že byl podle § 11 vyr. ř. odložen vnucený prodej ideelní části nemovitosti, není důvodem k odkladu exekuce (§ 42 ex. ř.) vnucenou dražbou ohledně zbývající ideelní části nemovitosti. — Čís. 8631 —
57
Třebas byla vyhlášena dražba celé nemovitosti a odhad byl proveden ohledně celé nemovitosti, není závady, by dražební rok nebyl konán jen ohledně ideelní části nemovitosti.
(Rozh. ze dne 18. ledna 1929, R I 1038/28.)
V dražebním řízení ohledně nemovitosti náležející spoluvlastnicky Ladislavu a Marii K-ovým, navrhla Marie K-ová, by byla dražba co do polovice domu jí náležející odložena až do doby, kdy se bude moci provésti dražba i polovice Ladislavu K-ovi patřící, ohledně které byla usnesením ze dne 2. října 1928 zastavena na 60 dní, ježto na jeho návrh bylo zahájeno vyrovnací řízení. Soud prvé stolice návrh zamítl, rekursní soud odročil výkon exekuce vnuceného prodeje polovice domu náležející Marii K-ové.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Z napadeného usnesení nelze zcela jasně seznati, zda povoluje odklad exekuce (§§ 42, 201 a 204 ex. ř.), či jen odklad dražebního roku (§ 134 c. ř. s. a § 78 ex. ř.). V onom případě by usnesení neobstálo, protože tu není žádný z důvodů v zákonných ustanoveních o odkladu exekuce výčetmo udaných. Napadené usnesení však neobstojí ani v druhém případě, kdyby totiž šlo jen o odklad roku. Jest sice pravda, že podle § 170 ex. ř. má dražební edikt obsahovati kromě jiného zejména též zřetelné označení nemovitosti, která se dražbou prodává, hodnotu nemovitosti a, jde-li o dražební prodej podílu nemovitosti, též označení, jak velký tento podíl jest. Než na tom nesejde. Předpis ten sleduje jen zájmy koupěchtivých účastníků dražby. Podle dávné zkušenosti jest vždy více zájemníků o dražby celých nemovitostí než zájemníků o dražby podílů na nich. Má proto řečený předpis hlavně jen za účel, by v případech, ve kterých je již předem jisto, že půjde o dražbu jen podílů nemovitosti, koupěchtiví, kteří hodlají koupiti jen celou nemovitost nebo jen určitý její podíl, byli o tom včas zpraveni a tak ušetřeni výkonů a nákladů, které by na sebe nebrali, vědouce, že nebude prodávána celá nemovitost neb určitá, jim se hodící, její část. Byla-li přes to vyhlášena dražba celé nemovitosti, způsobilá tudíž přivoditi účast širšího kruhu zájemníků, není to dražbě pouhého podílu na újmu a je tím předpisu § 170 čís. 1 a § 171 ex. ř. s dostatek vyhověno. Neobstojí ani názor, že prý nebylo lze provésti dražbu polovice nemovitosti, protože odhad nemovitosti byl proveden, jen jako by se jednalo o celek, v kterémžto případě se prý hodnota stanoví na docela jiných zásadách. Podle § 238 ex. ř. jest, pokud zákon nerozeznává, ustanovení o dražbě použiti také o dražbě jednotlivých nemovitostních podílů. Zvláštních předpisů pro jejich odhad není. Činí proto jejich odhadní cenu poměrný díl celkové odhadní ceny. Že v souzeném případě byl důvod pro odchylku od této zásady, povinná sama ani netvrdí. Nebylo tudíž třeba ani nového odhadu ji patřící polovice nemovitosti ani nové vyhlášky o dražbě, takže nebylo ani příčiny k odložení roku.

Citace:

č. 8673. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 170-171.