České právo. Časopis Spolku notářů československých, 7 (1925). Praha: Spolek notářů československých, 62 s.
Authors:

Č. 3191.


Obecní samospráva: * Nemístná kritika úředního jednání okresního výboru, projevená starostou obce, zakládá porušení povinnosti ve smyslu § 100 obec. zř. i tenkráte, měla-li obec v onom jednání postavení strany.
(Nález ze dne 30. ledna 1924 č. 1457.)
Věc: Jaroslav B. v K. D. (adv. Dr. Jos. Schlecht z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o pořádkovou pokutu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 13. května 1922 došel osk-e v B. připiš obecního úřadu obce K. D. z 9. května 1922, podepsaný starostou Jaroslavem B., a mající tento obsah:
»Obecní rada polit, obce K. D. ve své schůzi dne 4. května 1922 konané pojednala též mezi jiným o opravě dřevěného mostu v K. D. přes L. vedoucího a usnesla se, aby obecní úřad vyslovil protest a politovnání osk-i nad projektovaným řešením. Lze za to míti, že uváděti k tomu důvody není třeba, protože již dnes jsou interesovanému odborníku i laikům dobře známy.« Jak ze spisů je patrno, měl připiš ten důvod svůj v tom, že obec se domáhala, aby starý dřevěný most přes L., jenž je v čáře okr. silnice, byl nahrazen novým mostem železobetonovým, kdežto osk se usnesla, že starý most má býti pouze opraven.
Osk uložila usnesením z 2. června 1922 starostovi Jar. B. pokutu 40 Kč proto, že vysloveným politováním dohlédacímu úřadu dopustil se urážky úřadu toho, kteroužto urážku a jednání jest oprávněna osk dle § 100 ob. zř. (rozhodnutí min. vnitra ze 7. září 1867 č. 14840) pořádkovou pokutou pokutovati.
K odvolání st-lovu snížil zsv v Praze pokutu mu uloženou, ve věci samé však rozhodnutí osk potvrdil a zároveň udělil st-li výstrahu, aby příště ve své funkci úřední nevhodných výrazů a obratů slovních se vystříhal.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
Dle § 100 ob. zříz. může výbor okresní členům obecní rady, kteří by povinnosti své v záležitostech samostatné působnosti porušili, uložiti peněžitou pokutu.
Učiní-li starosta jménem obce projev o opatření osk, jímž tato vyřídila návrh obce na určitou úpravu komunikací okresních, nelze o tom pochybovati, že projev takový náleží do oboru samostatné působnosti obce.
Stejně nelze pochybovati, že úprava komunikací okresních, jakou jest i rozhodnutí o znovuvybudování či opravě mostu ležícího v průběhu okr. silnice, náleží do úředního kompetence výboru okr. v jeho funkci jako úřadu silničního ve smyslu § 17, odst. 2 čes. zem. zák. z 12. srpna 1864 č. 46 z. z. a §§ 1 a 22 čes. zem. zák. z 31. května 1866 č. 41 z. z.
Ve styku s úřady jest však každý povinen — a to jak pouhá strana, tak i podřízený úřad — zachovati ony meze slušnosti, jichž vyžaduje vážnost úřadu jako nositele moci veřejné. Za překročení těchto mezí sluší však uznati i kritiku jeho činnosti úřední, zejména projevuje-li se způsobem, kterým se úřadu projevuje nevážnost, zvláště uváží-li se, že proti opatřením úředním, jimiž se někdo cítí zkráceným, poskytuje právní řád jiné prostředky jako jest odvolání nebo po případě stížnost dozorčí.
Tomu nasvědčuje ustanovení § 12 lit. c) cís. nař. z 20. dubna 1854 č. 96 ř. z., dle něhož urážlivý způsob psaní v podáních úřadům svědčících jest kvalifikován jako přestupek, který se stíhá policejním trestem. Tím spíše mohl žal. úřad v podání, které učinil člen obecní rady k úřadu silničnímu, shledati pouhý pořádkový přestupek ve smyslu § 100 ob. zříz., jestliže podání sepsáno jest způsobem projevujícím nevážnost vůči úřadu. Jestliže pak žal. úřad ve st-lově projevu, kterým se vyslovuje protest a politování přímo na adresu úřadu silničního z důvodu jeho činnosti úřadní, shledal projev nevážnosti vůči úřadu, a uznal-li projev takový za pořádkový přestupek dle § 100 ob. zříz., nelze v tom spatřovati žádnou nezákonnost.
Odpovědnosti za projev tento nemůže st-le zbaviti ani jeho tvrzení, že vykonával pouze usnesení obecní rady, jež provésti byl povinen. Neboť jednak nekryje se připiš jeho s obsahem usnesení obecní rady ze 4. května 1922, nýbrž odchyluje se jak závadnou formou tak obsahem od tohoto usnsení. Na tom nic nemění dodatečné usnesení obecní rady z 2. června 1922, které se stalo teprve po odeslání inkriminovaného připísu, a jímž st-1 již z tohoto důvodu brániti se nemůže. Avšak st-1 nemohl by se poukazem na usnesení obecní rady brániti i z dalšího důvodu, neboť dle § 56 ob. zříz. a § 8 novely k obec. zřízením ze 7. února 1919 č. 76 Sb. je starosta obce povinen usnesení obecní rady, jež odporuje zákonům, prozatím nevykonávati a žádati za rozhodnutí politického úřadu okr.
Z těchto důvodů slušelo tedy stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.
Citace:
Z ČASOPISŮ: Archiv za pravne i družstvene nauke.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, s. 679-679.