Čís. 600.

Prozatímní opatření zákazem dalšího uveřejňování inserátů, ohroženou stranu poškozujících.
(Rozh. ze dne 20. července 1920, R I 462/20.)
Mezi akciovou pojišťovnou proti úrazu a ručení A. a ústředním svazem zaměstnanců pojišťoven v P. došlo k neshodě v otázce přístupu zřízenců akciové pojišťovny k organisaci zaměstnanců pojišťoven. Za této rozepře uveřejněn v různých novinách tento inserát: »Dříve nežli se dáte pojistiti u pojišťovací společnosti, obraťte se na Ústřední svaz zaměstnanců pojišťoven o informaci, týkající se poměrů, jež panují u této společnosti«. Návrh akciové pojišťovny, by jí proti svazu bylo povoleno prozatímní opatření zákazem dalšího uveřejňování inserátů téhož nebo podobného obsahu, byl soudem prvé stolice zamítnut, poněvadž navrhující strana neosvědčila, že by to byla právě odpůrci strana, která uveřejnila inseráty tyto. Táž při jednání o návrhu tom popřela veškerou účast v uveřejňování tom, a ohrožená strana neuvedla ani neosvědčila ničeho, z čeho by se na účast tu souditi dalo. Z pouhého obsahu inserátů nelze na to souditi, spíše jest pravděpodobno, že by odpůrci strana, kdyby inseráty byla nechala uveřejniti, svoje jméno v nich nebyla uvedla. Neosvědčila-li však navrhující strana, že odpůrčí strana jest původcem inserátů, o něž jde, neosvědčila též, že by jí příslušel vůči straně odpůrčí nějaký nárok na náhradu škody o navrácení v stav předešlý ve smyslu § 1330 odstavec druhý obč. zák. a že by nárok její byl ohrožen odpůrčí stranou. Rekursní soud povolil prozatímní opatření, složí-li navrhovatelka pro veškeré, odpůrci z opatření hrozící škody k soudu jistotu 3000 Kč. Důvody: K povolení prozatímního opatření stačí, osvědčí-li navrhovatel okolnosti, z nichž lze souditi, že mu přísluší proti odpůrci nárok, k jehož zajištění se navrhuje vydání prozatímního opatření. Soudce prvý správně dovozuje a soud rekursní náhled ten sdílí, že vzhledem k tomu, že obsah inserátů je tak všeobecný, čtenář záležitosti neznalý by se nemohl dovtípiti, že jde tu o námezdní spor mezi navrhující stranou a jejími zřízenci, nýbrž že by mohl míti za to, že se varuje před pojišťováním u navrhovatelky, protože tam není vše v pořádku a že by důsledkem toho inseráty těmi navrhovatelka mohla býti poškozena. Z okolnosti té, že inseráty, o něž jde, uveřejněny byly téhož dne, totiž 1. května 1920 v témž znění v několika časopisech, dále že, jak předloženými časopisy osvědčeno bylo, inseráty tyto mají stejné znění, jsou velice nákladné, a že v inserátech těch »Ústřední svaz zaměstnanců pojišťoven« je označován jako orgán, jenž další informace udělí, lze s velikou pravděpodobností souditi, že právě tento »Svaz« je rozšiřovatelem těchto placených inserátů. Zákon žádá toliko osvědčení, nikoliv provedení přesného důkazu o existenci nároku, k jehož zajištění prozatímní opatření se povoluje a tomuto požadavku navrhovatelka vyhověla předložením časopisů, v nichž inseráty uveřejněny jsou. Vzhledem k tomu však, že osvědčení toto dostatečným není, bylo po rozumu § 390 ex. ř. vykonání povoleného prozatímního opatření učiněno odvislým na složení jistoty k soudu. Také z povahy věci samé, i z toho, co navrhovatelka ve svém návrhu uvádí, vysvítá, že žádaného prozatímního opatření je třeba, aby byla odvrácena hrozící nenahraditelná škoda, neboť je jisto, že dalším rozšiřováním těchto inserátů skutečně nenahraditelná škoda navrhovatelce hrozí, neboť čtenářstvo inserátů těch mohlo by právem souditi z okolnosti té, že inseráty tyto nerušeně dále jsou uveřejňovány, aniž navrhovatelka tomu se brání, že skutečně ve vedení pojišťovny něco v pořádku není, co ospravedlňuje takovéto varování insertem, z čehož by ovšem navrhovatelka měla značnou újmu majetkovou. Proto okolnost tato — jako zřejmá — dalšího osvědčení nepotřebuje.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolaeímu rekursn.
Důvody:
Navrhovatelce jako pojišťovně záleží na důvěře veřejných kruhů, zejména těch, kdo hledají pojištění svých zájmů. Obsah insertu jest způsobilý, seslabiti tuto důvěru, odvrátiti zájemníky od pojišťovny, na jejíž poměry se veřejně upozorňují, tedy pojišťovnu majetkově poškoditi. Každé další inserování jest způsobilé, nebezpečí toto zvýšiti a přivoditi nenahraditelnou škodu. Inserát obsahuje výzvu k veřejnosti, aby se obrátila o informace týkající se poměrů, jež panují u pojišťovny, na »Ústřední svaz zaměstnanců pojišťoven«. Jest tedy pravděpodobno, že inseráty pocházejí od svazu. Osvědčení není v tomto směru dostatečné a bylo správně opatření učiněno odvislým od složení jistoty. Předpoklady zatímního opatření jsou dány a stížnost není důvodná.

Citace:

č. 600. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 445-447.