Č. 3408.

Stavební právo (Slovensko). — Ochrana nájemníků: I. O okolnosti, zda jde o stavbu užitečnější ve smyslu § 1 č. 9. zák. č. 85/1923, nerozhodují úřady stavební (nýbrž soud). — II. Nájemce není stranou v řízení o stavebním povolení ve smyslu stavebního řádu města Bratislavy.
(Nález ze dne 28. března 1924 č. 5014.)
Věc: Daniel Cs. v Bratislavě proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o povolení ku přestavbě.
Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud udržuje v platnosti prohlášení, že povolená přestvba dílen v domě č. — v Bratislavě jest stavbou užitečnou, zrušuje se pro nezákonnost; v ostatním zamítá se stížnost jako bezdůvodná.
Důvody: K žádosti Marie K. bylo výměrem magistrátu města B. jako stavebního úřadu ze 17. června 1922 povoleno, aby dílny v domě č. — v Bratislavě byly upraveny za byty pod podmínkoou, že nájemce dílny ty dobrovolně vyprázdní nebo z nich soudně bude vyklizen. Přestavba ta byla prohlášena za užitečnou, ježto z dílen, týdně jen po několik hodin užívaných, budou zřízeny tři byty.
Rekurs do rozhodnutí toho byl adm. výborem města B. zamítnut, poněvadž magistrát dle § 16 stav. řádu města B. byl povinen, ke komisionelnímu řízení přibrati jen sousedy, nikoliv nájemníky. Úřad na místě samém pak seznal, že dílny nejsou využitkovány, přes to však chránil práva nájemníkova podmínkou, že adaptace se povoluje jen pod podmínkou, že bude soudně vyklizen nebo se vystěhuje sám. Magistrát mohl užitečnost stavby vysloviti, ježto při dnešní krisi bytové jest užitečnost přestavby neužívaných dílen jednoho nájemce na tři rodinné byty samozřejmá.
Nař. rozhodnutím byla apelace z důvodů druhé stolice zamítnuta.
Stížnost brojí proti tomuto rozhodnutí jednak proto, že st-l jako nájemník domu proti předpisu stavebního řádu nebyl přibrán a že výměr mu nebyl doručen, jednak napadá výrok, že povolená přestavba byla prohlášena za stavbu užitečnou.
O stížnosti uvážil nss takto:
Námitka, že st-l měl v řízení stavebním býti přibrán, nemá opory v zákoně, neboť z ustanovení §§ 11, 16, 17 a 18 stav. statutu pro město B. schváleného výn. býv. uh. min. vnitra z 22. března 1872 č. 31527/1871, jde zřejmě na jevo, že pouze sousedé jsou v stavebním řízení stranou a že osoby, které jsou v nájemním poměru k vlastníku domu, o jehož přestavbu jde, nemají v řízení stavebním postavení strany.
Sst-l neměl tedy v řízení stavebním, které předcházelo vydání nař. rozhodnutí, postavení strany, maje proti vlastníku domu pouze práva a povinnosti z poměru nájemného, pročež povolením přestavby v těchto svých právech nemůže býti zkrácen; do těchto práv z nájmu bude teprve zasaženo, až bude jednáno o zrušení tohoto poměru. Nelze proto shledati stížnost, pokud směřuje proti potvrzení uvedeného povolení k přestavbě, odůvodněnou.
Pokud si st-l stěžuje proti tomu, že úřad žal. potvrdil též výrok, že zmíněná přestavba jest stavbou užitečnou, dlužno přihlédnouti k ustanovení § 1 č 4 zák. o ochraně nájemníků z 8. dubna 1920 č. 275 Sb., dle kterého lze vypovědíti smlouvy nájemní jen, svolí-li k tomu soud z důležitých důvodů.
Za důležitý důvod pokládá zákon, prokáže-li pronajímatel úřední povolení k užitečnější stavbě (rozuměj než jest stavba dosavadní).
Dle tohoto ustanovení jest věcí soudu, aby rozhoduje o možnosti výpovědi, zkoumal, je-li dán zákonem žádaný předpoklad »užitečnější stavby«. Poněvadž zákon v § 4 upravuje řízení ukládá soudu, aby vyslechl nájemníka a provedl potřebná šetření — neustanovuje však, že soud, když rozhoduje o tom, jde-li o užitečnější stavbu, jest vázán výrokem úřadu stavebního, jest zjevno, že jediné soud sám jest příslušný, aby tento předpoklad výpovědi vyšetřil a zjistil — čímž vyloučena jest ve směru tom příslušnost úřadu stavebního.
Bylo proto nař. rozhodnutí, pokud udržuje v platnosti, že povolená přestavba jest užitečnou stavbou, zrušiti dle § 7 zák. o ss pro nepříslušnost stavebních úřadů.

Citace:

K. "Praha" Spolku čsl. notářů v Praze. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 2, s. 27-27.