Čís. 8634.

Ochrana nájemců.
K právoplatnosti příkazu stavebního úřadu, by najaté místnosti byly zbořeny, stačí, že příkaz byl doručen majiteli domu; doručení nájemci není třeba.
(Rozh. ze dne 18. ledna 1929, Rv I 1932/28.)
Jde o týž skutkový děj jako v předešlém rozhodnutí. Žalobou, o niž tu jde, domáhali se žalobci na žalovaném náhrady jiné škody. Ve sporu šlo o otázku, zda bylo magistrátem právoplatně nařízeno zboření kůlny. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic. V otázce, o niž tu jde, uvedl Nejvyšší soud v
důvodech:
Správně zdůrazňuje odvolací rozsudek, že pro spor je rozhodným jen otázka, zda magistrát zboření kůlny pravoplatně nařídil. Ovšem napadá dovolání s hlediska dovolacího důvodu právní mylnosti (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), kladnou odpověď na tuto otázku, protože prý nařízení stavebního úřadu o zbourání najatých místností žalobcům nebylo řádně doručeno. Ale jeho názoru nelze přisvědčiti. Pro pravoplatnost příkazu stavebního úřadu k zboření místností žalobci najatých stačilo úplně, že příkaz byl řádně doručen majiteli domu Josefu K-ovi. Jen proti němu byl příkaz řízen a jen on mu mohl vyhověti. To plyne jednak z přirozené povahy věci, přihlíží-li se k právům, která k najatým věcem má vlastník a která má nájemník, jednak z úvahy, že, kdyby i nájemník měl nárok na doručení příkazu k zboření a tudíž i on měl právo k opravným prostředkům proti němu, bylo by zbytečné ustanovení § 3 zák. na ochr. náj., podle něhož se pronajímatel musí teprve soudně domáhati vnuceného zrušení nájemní smlouvy buď žalobou neb výpovědí, musí-li se pronajaté stavení z nařízení stavebního úřadu zbořiti. Pokládal-li odvolací soud podle toho právem příkaz stavebního úřadu za pravoplatný, nedopadají důsledky, které dovolatelé vyvozují z tvrzeného nedostatku jeho právoplatnosti.

Citace:

8634. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 85-85.