Čís. 17349.

Pokud vypůjčitel motorového vozidla, neodevzdav je řádně vlastníkovi, zůstal provozovatelem jízdy (§ 45, odst. 1 zákona č. 81/1935 Sb. z. a n.).
(Rozh. ze dne 27. června 1936, Rv I 193/39.)
Žalobce domáhá se na žalovaném Miroslavu J. jako řidiči auta a Františku S. jako provozovateli jízdy náhrady škody, kterou utrpěl srážkou svého auta s autem, řízeným Miroslavem pro kterýžto čin byl také Miroslav J. trestně odsouzen. Proti žalobě namítl žalovaný František S., že si auto vypůjčil od Arnošta R., že však v době nehody nebyl již provozovatelem jízdy, protože dříve než došlo k nehodě, auto Arnoštu R. vrátil, přikázav Miroslavu J., aby je jmenovanému odevzdal. Prvý soud neuznal žalobou uplatňovaný nárok proti Františku S. důvodem po právu, odvolací soud uznal proti Františku S. nárok důvodem, po právu solidárně s Miroslavem. J. Důvody: Jestliže František S. po návratu z cesty auto a klíče k němu odevzdal Miroslavu J., aby je odevzdal Arnoštu R., Miroslav J. ale tak neučinil, nýbrž s autem jel do Prahy, kde došlo k srážce, byl v době srážky jako škodné události provozovatelem, vozidla stále ještě František S. Neodevzdal-li auto a klíče k němu František S. jako vypůjčitel auta Arnoštu R. sám jako půjčiteli, nýbrž použil-li k tomuto vrácení jako posla Miroslava J., umožnil tak Miroslavu J., aby s autem bez jeho vědomí a zřejmě i proti jeho vůli jel do Prahy, kde došlo k srážce. Právě toto spolehnutí se Františka S. na Miroslava J., že podle jeho poukazu odevzdá auto i s klíči k tomuto autu půjčiteli Arnoštu R., zakládá u Františka S. nedbalost, jak ji má na mysli § 45 odst. 2 autom. zák. Tuto nedbalost nemůže omluviti ani to, že snad J. občas R. auto opravoval, neboť to, že snad někdy neobal J. auto opravovati, nemůže Františka S. omluviti. Nelze proto přisvědčiti prvému soudu, když dospěl k závěru, že nelze Františku S. vytýkati nedbalost.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalovaný František S. vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení, pokud spatřuje v tom, že František S. použil k vrácení vypůjčeného automobilu Miroslava J., nedbalost podle § 45, odst. 2, druhá věta zák. č. 81/35 Sb. z. a n., pro kterou, umožniv J. užívání tohoto vozidla, zůstal odpovědným za škodu vedle Miroslava J. U žalobce jde o nárok na náhradu, škody vzniklé ze střetnutí provozů dvou motorových vozidel, o nárok vzešlý tam, kde podle zákona č. 81/1935 Sb. z. a n. by byl žalobce jako provozovatel jízdy jednoho ze střetnuvších se vozidel odpověden, proti jiné osobě, která z téže události by byla také odpovědna podle tohoto zákona; jeho nárok je proto posuzovati podle práva občanského (§ 48, odst. 1 cit. zák.). František S. jako provozovatel druhého střetnuvšího se vozidla odpovídá podle § 52, odst. 1 zák. č. 81/35 Sb. z. a n. za škodu způsobenou provozem motorového vozidla i tam, kde je posuzovati nárok žalobcův podle obecného občanského práva, solidárně za zavinění osoby, kterou připustil k provozu. Připustil-li tedy k provozu Miroslava J., na jehož zavinění na škodné události bylo již pravoplatně uznáno i trestním rozsudkem, jako svého pomocníka, jehož činnosti bylo použito v provozu, odpovídá za něho solidárně již podle § 52, odst. 2 cit. zák. a netřeba se pak zabývati otázkou odpovědnosti za nedbalost podle § 45, odst. 2, druhá věta aut. zák. Nesejde při tom na tom, že nedal Miroslavu J. příkaz k cestě do Prahy a pověřil ho jen odevzdáním motorového vozidla jeho vlastníkovi. Tím, že mu automobil odevzdal s takovýmto příkazem, připustil ho k provozu s ním a ručí za jeho zavinění po celou dobu, pokud trvalo připuštění k provozu. V době, kdy došlo ke škodné události, nebyl příkaz Františka S. na odevzdání auta ještě vykonán, neboť automobil vlastníkovi odevzdán ještě nebyl. Jel-li tedy Miroslav J., vykonávaje tento příkaz, o své újmě do Prahy, není to při zjištěném zavinění J-ově rozhodné, neboť stalo se tak ještě v době, kdy příkaz daný Františkem S. Miroslavem J. ještě nebyl splněn, tedy v době, kdy J. byl ještě činný jako osoba Františkem S. k provozu připuštěná.

Citace:

č. 17349. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 396-397.