Čís. 14266.

Pokud návrh na povolení exekuce zabavením nároku povinného na vydání obsahu safesu proti bance, v němž není uvedeno číslo safesu, jest neurčitý s hlediska § 54 čís. 3 ex. ř.
(Rozh. ze dne 28. března 1935, R I 251/35.)
Vymáhající věřitelka navrhla, by jí byla povolena exekuce zabavením nároku příslušejícího povinné Ž. bance, odbočce v Ú. n. L. na vydání obsahu bankovní schránky najaté u Ž. banky filiálky v Ú. n. L. na jméno povinné s příslušnými zákazy. Prvý soud návrhu vyhověl a exekuci povolil. Rekursní soud k rekursu poddlužnice změnil usnesení prvého soudu a návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Exekuční návrh vymáhající věřitelky směřoval na zabavení nároku povinné na vydání obsahu schránky, kterou měla táto pronajatu u poddlužnice, tedy nároku na vydání movitostí, a běží tedy o exekuci podle § 325 ex. ř. ve smyslu §§ 294, 296 ex. ř. Nejvyšší soud v obdobném případě v rozhodnutí pod č. 12698 sb. n. s. vyslovil, že takový návrh je dostatečný s hlediska § 54 č. 3 ex. ř., vyznačil-li vymáhající věřitel v návrhu na zabavení nároku povinného na vydání obsahu safesu proti bance číslo safesu. V souzeném případě však vymáhající věřitelka v návrhu číslo, schránky neuvedla, což tu tím spíše na váhu padá, poněvadž povinná má podle údajů poddlužnice u ní pronajaty dvě pancéřové schránky, v návrhu však se mluví jen o jedné. Vzhledem k tomu byl exekuční návrh neurčitý s hlediska § 54 č. 3 ex. ř.

Citace:

č. 14406. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 1031-1031.