Čís. 8949.

Práva na déle trvající používání přístavby v cizím domě k provozování živnosti, kterou majitel živnosti vystavěl vlastním nákladem s tím, — Čís. 8949
638
že po uplynutí používání přístavba přejde do úplného a neobmezeného vlastnictví majitele pozemku, jest po případě právem na třetí osobu přenesitelným a podléhajícím zabavení podle § 331 ex. ř.
O návrhu na povolení exekuce jest tu rozhodnouti bez předchozího výslechu účastníků.
(Rozh. ze dne 11. května 1929, R I 319/29.)
K vydobytí vykonatelné pohledávky navrhl vymáhající věřitel povolení exekuce zabavením práva používání místností přístavby k budově č. p. 90 v P. jako prádelny a žehlírny bez placení nájemného, straně povinné proti poddlužníkům manželům Karlu a Bertě K-ovým příslušejícího v hodnotě 60000 Kč bez újmy práv, třetími osobami snad dříve nabytých. Soud prvé stolice exekuční návrh zamítl, rekursní soud exekuci povolil a zakázal dlužníku pokračovati v místnostech s provozem prádelny a žehlírny a zapověděl mu jakékoliv jiné používání těchto místností, a to ani z části ani úplně, poddlužníkům pak zakázal připustiti používání těchto místností stranou povinnou za prádelnu nebo za žehlírnu nebo kterýmkoliv jiným způsobem a to ani úplně ani z části. Důvody: Strana vymáhající ve svém návrhu uvedla, že strana povinná ujednala s vlastníky pozemku a budovy č. p. 90 v P., manželi Karlem a Bertou K-ovými, že přístavby, kterou na jich pozemku nákladem 60000 Kč vystavěla, bude používati bezplatně po deset let k provozování prádelny a žehlírny a že po uplynutí této doby přejde přístavba do úplného a neobmezeného vlastnictví majitelů pozemku. Jde tudíž v souzeném případě o smlouvu svého druhu, podobnou smlouvě nájemní, neboť jest zde určitá věc, určitá doba (deset let) a určitá odměna za používání cizí věci, odpovídající hodnotě 60000 Kč, za kterýžto peníz strana povinná přístavbu provedla a tím si zakoupila používání místností této přístavby (§ 1094 obč. zák.). Neprávem pokládá prvý soud právo používání těchto místností stranou povinnou za právo užívání ve smyslu § 507 obč. zák., které není na třetí osobu přenesitelné, neboť z povahy tohoto oprávnění k provozování prádelny a žehlírny v místnostech přistavených neplyne, že je právem ryze osobním, na osobu oprávněného vázaným a že výkon jeho nemůže býti přenechán jinému. Soud rekursní pokládá naopak výkon tohoto oprávnění za přenesitelný a tudíž zpeněžitelný a podléhá proto zabavení podle § 331 ex. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Vývody dovolacího rekursu nejsou způsobilé, by seslabily nebo vyvrátily správnost názoru soudu rekursního, že předmětem exekuce v souzeném případě jest právo povinného na desetileté používání přístavby v domě poddlužníků k provozu prádelny a žehlírny, kterou povinný na pozemku poddlužníků, manželů Karla a Berty K-ových, vlastním nákladem vystavěl s tím, že po uplynutí této doby přístavba přejde do úplného a neomezeného vlastnictví majitelů pozemku a že podle obsahu tohoto ujednání nelze bezpečně usouditi na to, že právo povinného, o které tu jde, jest jen osobním jeho právem, které na jinou osobu nemůže bytí přeneseno, a že proto navrhovaná exekuce nemůže býti povolena. Nerozhodným jest, že vymáhající věřitelka toto právo povinného označila jako »právo používati přístavby na dobu deseti let k účelům provozování prádelny a žehlírny bezplatně«, ano z ostatních údajů vymáhající věřitelky v exekučním návrhu nelze dovoditi, že jde o právo na třetí osobu nepřenesitelné, jak rekursní soud v napadeném usnesení uvedl a správně odůvodnil. Tvrzení stěžovatelů, že bylo před povolením exekuce účastníky vyslechnouti, příčí se předpisům §§ 3, 55 a 331 první odstavec ex. ř. a není proto správné. Nesprávným jest i názor stěžovatelů, že návrh na povolení exekuce měl býti zamítnut pro naprostou neurčitost předmětu exekuce. V exekučním návrhu je předmět exekuce určitě označen a jeho právní povaha nezavdává, jak soud rekursní správně uvedl, příčiny k zamítnutí exekučního návrhu.

Citace:

č. 8949. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 661-663.