Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 73 (1934). Praha: Právnická jednota v Praze, 700 s.
Authors:

Čís. 8902.


Právní zástupce, jenž opomenul podati opravný prostředek proti nepříznivému soudnímu rozhodnutí, ručí straně, lze-li předpokládati, že by opravný prostředek byl měl úspěch. Nelze žádati přesný důkaz v tom směru.
Nastal-li případ § 87 konkursního řádu, platného pro Slovensko, nese úpadkové útraty, pokud jde o hotová vydání opatrovníka úpadkové podstaty, věřitel, jenž žádal o vyhlášení úpadku a nesložil zálohu na úpadkové útraty.

(Rozh. ze dne 25. dubna 1929, Rv I 1220/28.)
Žaloba, jíž domáhaly se klientky na svém právním zástupci náhrady škody, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Žalobkyně spatřují nárok na náhradu škody v tom, že žalovaný opomenul podati opravný prostředek proti usnesení sedrie v Báňské Bystřici ze dne 20. července 1925, jímž bylo uloženo žalobkyním, by složily zálohu po 3 000 Kč ke krytí výloh úpadku a vyřknuto, že, neučiní-li tak, bude úpadek zastaven a žalobkyně jako firmy navrhnuvší úpadek povinny nésti dosavadní útraty úpadkového řízení. Žalobkyně namítaly, že usnesení to jest protizákonné a že by jim nebyla vznikla škoda v žalobě uvedená, kdyby byl žalovaný jako jejich právní zástupce podal proti němu zavčas opravné prostředky. Jest proto otázkou, zda jde na straně žalovaného, který, jak není sporno, nechal ono usnesení sedrie vejíti v moc práva, o opomenutí, které by ho činilo zodpovědným za škodu. Opomenutí jest považovati za příčinu škody, kdyby jednání povinnosti vyhovující bylo pravděpodobně odvrátilo škodu. Podle toho ručí právní zástupce, který opomenul vznésti opravný prostředek proti nepříznivému soudnímu rozhodnutí, jen, lze-li předpokládati, že by opravný prostředek byl měl výsledek. Nelze žádati přesný důkaz o tom, že by opomenutý opravný prostředek byl měl výsledek, neboť důkaz takový jest nesplnitelný. Použije-li se této zásady na souzený případ, nelze žalovaného činiti zodpovědným za to, že nepodal opravný prostředek proti uvedenému rozhodnutí sedrie v Báňské Bystřici. Vytýkaný výrok sedrie zněl »že jmenované firmy (žalobkyně) budou povinny, nesloží-li zálohu, nésti dosavadní útraty úpadkového řízení«. Z usnesení sedrie v Báňské Bystřici ze dne 16. června 1926 potvrzeného usnesením soudní tabule v Bratislavě ze dne 25. srpna 1926 vyplývá, že se sedrie k odůvodnění svého výroku, jímž uložila žalobkyním zaplacení útrat veřejného notáře 632 Kč 60 h a opatrovníka úpadkové podstaty 2 237 Kč 10 h odvolala na pravoplatné usnesení, o něž jde ve sporu. Odvolací soud vyslovil v důvodech napadeného rozsudku, že podle ustálené soudní prakse na Slovensku nese, nastal-li případ § 87 slov. konk. ř., úpadkové útraty pokud jde o hotová vydání opatrovníka úpadkové podstaty věřitel, jenž žádal o vyhlášení úpadku a nesložil zálohu na útraty úpadku. Dovolatelky namítají v dovolání, že jim prakse taková není známa a že by byla ostatně protizákonná. Leč o tom, že je taková prakse na Slovensku, svědčí rozhodnutí bývalé kurie (nejvyššího soudu) v Budapešti čís. 218/1896, 120/1896 a 195/1900 a rozhodnutí soudní tabule v Kluži čís. 946/1896, otisknuté při § 87 slov. vyr. řádu. Zda tato prakse jest úplně ve shodě se zákonem čili nic, netřeba zkoumati, neboť pro posouzení věci stačí, že se nedalo vzhledem k této praksi předpokládati, že by opravný prostředek proti usnesení sedrie v Báňské Bystřici ze dne 20. července 1925 byl měl výsledek. Je-li tomu tak, nelze ani mluviti o tom, že bylo na straně žalovaného opomenutí, které by měl zodpovídati. Žalobkyním nelze se proto ani dovolávati rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 6378 a 2443 sb. n. s., neboť v nich šlo o jiné skutkové předpoklady. Nižší soudy vyslovily právem, že není dán právní důvod, o nějž opřely žalobkyně nároky žalobou uplatňované.
Citace:
č. 8902. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 570-571.