Čís. 8774.Pouhá oprava jména neb označení strany beze změny podmětu jest vždy přípustná. Vstup nového podmětu do sporu nelze zásadně povoliti pouhou změnou žaloby. Změna jest však přípustná, byl-li původně žalován právní podmět již zaniklý, nyní jest pak žalován právní podmět jiný, jenž se již sporu súčastnil, přijal žalobu jako právní nástupce právního podmětu již zaniklého, jednal ve sporu a vznesl námitky a jeho vstup do sporu byl také opodstatněn jeho právním poměrem k původně žalovanému právnímu podmětu.(Rozh. ze dne 9. března 1929, R I 116/29.) — Čís. 8774 —333Za řízení o žalobě proti firmě L. a K., akciová společnost automobilů, navrhl žalobce, by byla žaloba změněna na firmu »dříve Š-ovy závody v P.«. Soud prvé stolice návrh zamítl, rekursní soud změnu připustil. Důvody: Jak prvý soud bezvadně zjistil podal žalobce na firmu L. et. K. akciovou společnost, továrna automobilů v M. upomínací žalobu na zaplacení 1794 Kč. Platební rozkaz byl doručen »Akciové společnosti, dříve Š-ovy závody v P., automobilka L. et. K. v M.«, kteráž včasně proti platebnímu rozkazu podala odpor, o němž ústní jednání ustanoveno na 20. června 1928, k němuž se za žalovanou firmu dostavil zástupce »Akciové společnosti, dříve Š-ovy závody v P., automobilka L. et. K. v M. a navrhl zamítnutí žaloby, ježto žalované firmy není, ana fusí splynula s firmou »Akciová společnost dříve Š-ovy závody v P., automobilka L. et. K. v M.«, a že byla z obchodního rejstříku vymazána, a nesouhlasí s navrženou změnou žaloby pokud jde o žalovanou. Soud připustil důkaz obchodním rejstříkem a zjistil, že podle usnesení krajského soudu v M. ze dne 29. prosince 1925 žalovaná firma následkem fuse s firmou »Akciové společnosti dříve Š-ovy závody v P. automobilka L. et. K. v M.« byla vymazána. Jest tudíž nepochybno, že jde o fusi bývalé akciové společnosti L. et. K. s firmou »Akciové společnosti dříve Š-ovy závody v P., automobilka L. et. K. v M.« ve smyslu čl. 247 a 215 obch. zák., kterou nastává universální sukcesse v ten smysl, že ztrácí původní akciová společnost svou právní existenci, společnost původní pomíjí a na její místo nastupuje akciová společnost, s níž splynula. Důsledkem toho přestala býti dřívější firma právním podmětem a nemůže přirozeně proti ní žaloba býti podána, nýbrž proti firmě, s níž splynula. Než jde o to, zda za shora uvedených předpokladů bylo návrh žalobcův, by byla na místo firmy v žalobě uvedené jako žalovaná označena firma, s níž žalovaná splynula, zamítnouti. Soud rekursní dochází k závěru, že neprávem prvý soud návrh ten zamítl, neboť, jak již shora uvedeno, jde o fusi, jíž se podle čl. 215 obch. zák. přenese jmění původní společnosti a její dluhy na novou akciovou společnost, a proto nejde vlastně o změnu žaloby, nýbrž jen o opravu označení žalované firmy, která převzala závazky původní akciové společnosti, bylo tudíž podle procesní hospodárnosti vhodným a správným připustiti navrženou opravu žalované osoby, neboť nejde o změnu žaloby na straně žalované, nýbrž toliko o opravu jména strany žalované.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Rekursu nelze přiznati oprávnění. Jest rozeznávati změnu žaloby v podmětném směru od pouhé opravy jména neb označení strany a od případu, kde vlastně chce vstoupiti do sporu nová osoba, na něm posud nesúčastněná. Tam, kde vstup nového podmětu jako žalobce znamenal by obcházení námitky nedostatku žalobcova oprávnění ke sporu, nemůže žalobce tím, že si snad teprve za sporu opatřil podmínky pro vlastní oprávnění k žalobě, obcházeti námitku nedostávající se legitimace a soud nemůže podati pomocnou ruku k tomu, by znemožnil onu námitku svolením ke změně žaloby. Podobně je tomu, když žalovaný, který se sporu vůbec nesúčastnil, pouhou změnou žaloby měl by býti vtažen do sporu se svolením soudu, a změna v osobě žalovaného nebyla ani odůvodněna poměrem nového žalovaného k dřívějšímu žalovanému. (Srov. Neumann kom. k § 235 a nál. čís. 2021, 2825, 3857, 4468, 7751 Sb. n. s.). Potud tedy má pravdu prvý soud, že vstup nového podmětu do sporu nelze povoliti pouhou změnou žaloby, pokud ovšem nový podmět se řízení ještě nesúčastnil a jeho účastenství není opodstatněno poměrem k původnímu podmětu. Nelze přisvědčiti rekursnímu soudu ani v tom, že nejde o změnu podmětu, nýbrž jen o opravu v označení žalované strany. Taková oprava v označení strany, pokud nenastupuje do sporu jiná osoba, nespadá vůbec pod ustanovení § 235 c. ř. s. Jeť v zájmu stran i v zájmu veřejném, by spor s nesprávně označenou stranou nebyl zbytečně projednáván a vynášen rozsudek, který by nebyl vykonatelný. Proto pouhá oprava jména neb označení strany beze změny podmětu jest vždycky přípustná stejně jako pouhá oprava skutkového přednesu ve smyslu § 235 c. ř. s. V souzeném případě nejde však o pouhou opravu jména, nýbrž o skutečnou změnu podmětu na straně žalované. Původně byla žalována akciová společnost, tehdy ovšem již zaniklá, a nyní je žalována akciová společnost jiná. Avšak změna jest přípustná proto, že se nová akciová společnost sporu již súčastnila, přijala žalobu jako právní nástupkyně společnosti zaniklé, jednala ve sporu a vznesla námitky a její vstup do sporu je také opodstatněn jejím právním poměrem k původně žalované akciové společnosti, nyní již zaniklé jako její právní nástupkyně. Stěžovatelka ani netvrdí, že by změnou v osobě žalované byl spor stižen, proto jsou podmínky pro připuštění změny žaloby podle § 235 c. ř. s. splněny. Rekursní soud změnu tedy povolil právem. Stěžovatelka se neprávem dovolává rozhodnutí nejvyššího soudu uveřejněného pod čís. 4379 sb. n. s., ježto skutkový podklad onoho rozhodnutí jest jiný.