Čís. 8760.

Kupní cenu za zboží koupené manželem pro společnou domácnost nelze požadovati na manželce, i když manžel je nemajetný.
(Rozh. ze dne 2. března 1929, Rv II 627/28.) Žalobce domáhal se na manželích Janu a Marii S-ových zaplacení zboží, jež Jan S. odebral v jeho obchodě pro společnou domácnost. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zamítl žalobu proti Marii S-ové. Důvody: Procesní soud zaujal právní stanovisko, že v souzeném případě nelze zastávati právní názor, že manžel ručí z nákupů manželky pro domácnost. Nehledíc k tomu, že v souzeném případě vůbec není prokázáno, že manželka v žalobcově obchodě nakoupila potraviny, jest podle ustanovení §§ 91, 139, 141 obč. zák. povinností hlavy rodiny, by hradil náklady udržování domácnosti. Jest proto míti za to, že věci, které na udržování domácnosti do domu dojdou, jest považovati za takové, jež hlava rodiny sama nakoupila bez ohledu, zda hlava rodiny je objednala sama či zda je objednal některý jiný člen rodiny. K objednávce jest povolána hlavně manželka, jelikož podle § 92 obč. zák. jí náleží podle sil podporovati manžela v domácnosti, k čemuž náleží obstarávání věcí potřebných k denní potřebě v domácnosti. V souzeném případě jde o věci v mezích potřeby spotřebované a užívané a nikoliv o věci vymykající se mezím potřeby. Jest proto jen žalovaný Jan S. povinen hraditi náklady učiněné v tomto směru pro rodinu. Povinnost tato nemůže se vztahovati též na manželku, která právem namítala nedostatek pasivní legitimace. Závazek manželčin v tomto případě nelze vyvozovati ani ze zákona ani ze smlouvy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalobce.
Důvody:
Žaloba jest založena na tvrzení , že žalovaní manželé odebírali od žalobce zboží pro společnou domácnost a že mu z tohoto důvodu dluží rukou společnou a nerozdílnou zažalovaný peníz. Šlo o zboží (potraviny) v mezích potřeby domácnosti koupené žalovaným S-em. Ani nemajetnost tohoto ani žalobcovo domnění, že dluh zaplatí žalovaná manželka, nemohly založiti na její straně závazek. Na dodatné schválení nákupů manželových na její účet nelze usouditi z okolností tvrzených žalobcem, a to ani podle § 863 obč. zák. Žalováno bylo ze smlouvy kupní, nikoli z nákladu učiněného za žalovanou a nelze pochopiti, proč by tu měla přicházeti v úvahu ustanovení §§ 143 a 1042 obč. zák.

Citace:

č. 8989. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 739-740.