Osnovy přijaté jedenáctou Mezinárodní konferencí práce

1.
Návrh úmluvy týkající se zavedení method pro stanovení minimálních mezd.
Všeobecná konference Mezinárodní organisace práce Společnosti Národů, svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se shromáždivší dne 30. května 1928, ve svém XI. zasedání, když se rozhodla přijmouti různé návrhy, týkající se method pro stanovení minimálních mezd. otázky to pojaté jako první bod na denní pořad tohoto zasedání, a když se rozhodla, aby tyto návrhy vyjádřeny byly ve formě návrhu mezinárodní úmluvy, usnáší se dnes šestnáctého dne měsíce června roku jeden tisíc devětset dvacet osm na následujícím návrhu úmluvy, který je předložiti k ratifikaci členům Mezinárodní organisace práce podle ustanovení hlavy XIII. mír. smlouvy versailleské a obdobných ustanovení ostatních mírových smluv:
Článek 1.
Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, zavazuje se, že zavede nebo zachová methody, umožňující stanoviti minimální mzdové sazby pro zaměstnance ve výrobních odvětvích nebo jejich částech (zejména v domácké výrobě), kde neexistuje účinná úprava pro stanovení mezd pomocí kolektivních smluv nebo jinak a kde mzdy jsou výjimečně nízké.
Slova „výrobní odvětví“ ve smyslu této úmluvy znamenají živnosti, jimiž se látky zpracovávají, a obchod.
Článek 2.
Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, má volnost rozhodnouti, po slyšení organisací zaměstnavatelských a dělnických, ačli se organisme tyto vyskytují ve výrobních odvětvích nebo jejich částech přicházejících v úvahu, na která výrobní odvětví nebo jejich části, zejména pak na která odvětví domácké výroby nebo její část, bude lze použíti method pro stanovení minimálních mezd uvedených v článku 1.
Článek 3.
Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, má volnost určití methody pro stanovení minimálních mezd. jakož i způsob jejich použití.
Avšak:
1. dříve, nežli se přikročí k použití těchto method pro určité výrobní odvětví nebo jeho část, bude nutno vyslechnouti zúčastněné zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců, jakož i zástupce jejich příslušných organisací, ačli takovéto organisace se vyskytují, jakož I všeliké jiné osoby, zvláště kvalifikované v tomto směru, jež příslušný úřad bude pokládati za vhodné ve věci vyslechnouti;
2. interesovaní zaměstnavatelé a zaměstnanci musí se zúčastniti provádění těchto method a to ve formě a v rozsahu, jež bude moci stanoviti vnitrostátní zákonodárství, avšak v každém případě ve stejném počtu a podle zásady rovnocennosti; 3. stanovené minimální mzdové tarify budou závazné pro zúčastněné zaměstnavatele a zaměstnance; nebudou moci býti sníženy zúčastněnými stranami ani na podkladě individuelní dohody, ani na podkladě kolektivní smlouvy, vyjma případy všeobecného nebo zvláštního svolení příslušného úřadu.
Článek 4.
Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, je zavázán učiniti nutná opatřeni zavedením kontrolní soustavy a soustavy sankcí, aby jednak zúčastnění zaměstnavatelé a zaměstnanci měli vědomost o minimálních mzdových sazbách, jednak, aby mzdy skutečně vyplácené nebyly nižší nežli předepsané mzdové sazby.
Každý zaměstnanec, na kterého se vztahují minimální sazby a který obdržel mzdu nižší než tyto sazby, má míti právo, aby pořadem práva anebo jinou cestou zákonnou se domáhal zaplacení rozdílu, který mu náleží, a to ve lhůtě, která bude moci býti stanovena vnitrostátním zákonodárstvím.
Článek 5.
Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, je zavázán zaslati každoročně Mezinárodnímu úřadu práce všeobecnou zprávu, obsahující seznam výrobních odvětví, anebo jejich částí, ve kterých bylo použito method pro stanovení minimálních mezd, a oznámiti v ní způsob provádění těchto method, jakož i docílené výsledky. Tato zpráva obsahujž celkové údaje o přibližném počtu zaměstnanectva podrobeného této úpravě, o stanovených sazbách minimálních mezd a, bude-li toho třeba, i o jiných nejzávažnějších opatřeních týkajících se minimálních mezd.
Článek 6.
Úřední ratifikace této úmluvy budou za podmínek předepsaných v části XIII. mír. smlouvy versailleské a v souhlasných částech ostatních mírových smluv oznámeny generálnímu tajemníku Společnosti Národu a jím zapsány do rejstříku.
Článek 7.
Úmluva tato bude zavazovati pouze členy Mezinárodní organisace práce, jejichž ratifikace byla zapsána v sekretariátě. Nabude účinnosti 12 měsíců od okamžiku, kdy ratifikace dvěma členy Mezinárodní organisace práce byla zapsána generálním tajemníkem do rejstříku. V důsledku toho tato úmluva nabude působnosti pro každého člena v den, kdy jeho ratifikace bude zapsána v sekretariátě.
Článek 8.
Jakmile bude v sekretariátě zapsána ratifikace dvou členů Mezinárodní organisace práce, oznámí generální tajemník Společnosti Národů tuto skutečnost všem členům Mezinárodní organisace práce. Rovněž je zpraví o zapsání ratifikací, které mu budou později oznámeny ostatními členy organisace.
Článek 9.
Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypověděti po uplynutí 10 let ode dne počáteční působnosti této úmluvy, a to zvláštním přípisem zaslaným generálnímu tajemníku Společnosti Národů a jím do rejstříku zapsaným. Výpověď nabude účinnosti teprve rok po zapsání v sekretariátě. Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu a který ve lhůtě jednoho roku po uplynutí desetiletého období, uvedeného v předchozím odstavci, nepoužije práva výpovědi stanoveného v tomto článku, bude vázán pro nové období 5 let za podmínek stanovených tímto článkem.
Článek 10.
Alespoň jednou za 10 let bude Správní rada Mezinárodního úřadu práce zavázána předložiti konferenci zprávu o provádění této úmluvy a rozhodne, má-li býti dána na denní pořad konference otázka revise nebo změny této úmluvy. Článek 11.
Texty francouzský a anglický této úmluvy jsou oba autentické.
Doporučení týkající se užití method pro stanovení minimálních mezd.
Všeobecná konference Mezinárodní organisace práce Společnosti Národů,
svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se shromáždivši dne 30. května 1928 ve svém XI. zasedání,
když se rozhodla přijmouti různé návrhy, týkající se method pro stanovení minimálních mezd, otázky to pojaté jako první bod na denní pořad tohoto zasedání, a
když rozhodla, aby tyto návrhy nabyly formy doporučení, usnáší se dnes, šestnáctého června roku jeden tisíc devětset dvacet osm na níže uvedeném doporučení, které je předložiti ke zkoumání členům Mezinárodní organisace práce к tomu cíli, aby se mu dostalo účinnosti formou státního zákona nebo jinak, v souhlase s ustanoveními části XIII. mírové smlouvy versailleské a jí odpovídajících částí ostatních mírových smluv.
A. Všeobecná konference Mezinárodní organisace práce, přijavši návrh úmluvy, týkající se zavedení method pro stanovení minimálních mezd a
přejíc si doplniti tento návrh úmluvy v tom směru, že by členské státy upozornila na určité všeobecné zásady, které podle zkušeností při současné praxi poskytují co nejuspokojivějších výsledků,
doporučuje každému členu organisace, aby vzal zřetel na následující zásady a pravidla:
I.
1. Aby každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, měl potřebné informace, umožňující mu učiniti rozhodnutí ve věci použití method pro stanovení minimálních mezd, měly by mzdy skutečně vyplácené a případná pravidla, týkající se úpravy mezd, býti předmětem šetření v každém výrobním odvětví nebo části výrobního odvětví, ve kterém zaměstnavatelé nebo zaměstnanci žádají uplatnění těchto method a předkládají informace, ze kterých na první pohled vyplývá, že neexistuje tu účinné úpravy pro stanovení mezd a že mzdy jsou tu výjimečně nízké.
2. Aniž by tím dotčena byla svoboda, kterou návrh úmluvy ponechává jednotlivým členským státům, aby stanovily ve své oblasti výrobní odvětví nebo části výrobních odvětví, pro které podle jejich soudu bylo by vhodné použíti method pro stanovení minimálních mezd, mohlo by se jeviti vhodným vzíti zejména v úvahu ona výrobní odvětví nebo jejich části, ve kterých jsou obvykle zaměstnávány ženy.
II.
I. Methody pro stanovení minimálních mezd, nechť již je jejich forma jakákoliv (na příklad zvláštní rady pro jednotlivá výrobní odvětví, ústřední rady pro skupiny výrobní, rozhodčí soudy), měly by býti výsledkem šetření o podmínkách toho kterého výrobního odvětví anebo jeho části, jakož i výsledkem slyšení stran podstatně a převážně zúčastněných, totiž zaměstnavatelů a zaměstnanců tohoto výrobního odvětví nebo jeho části; v každém případě bylo by si vyžádali dobrého zdání těchto zájemníků o všelikých otázkách, týkajících se stanovení minimálních mezd a přihlížeti k těmto dobrým zdáním širokou měrou a spravedlivě.
2. a) Aby dodáno bylo více autority případně stanoveným mzdovým sazbám, bylo by žádoucí poskytnouti zúčastněným zaměstnavatelům a zaměstnancům paritní účasti na všelikých jednáních a rozhodnutích orgánů pro stanovení těchto mezd a to prostřednictvím zástupců rovných počtem, nebo disponujících rovným počtem hlasů. V každém případě, poskytne-li se takovéhoto zastoupení jedné ze zúčastněných stran, mělo by se poskytnouti i druhé zájmové skupině, a to na podkladě rovnosti. Orgány pověřené stanovením mezd, měly by také zahrnovati jednu nebo více osob nezávislých, jejichž hlasy by umožnily dospěti k positivním výsledkům v případech, kdy hlasy zaměstnavatelů a zaměstnanců by stály rovným počtem proti sobě; tyto nezávislé osoby by měly pokud možno býti vybírány v dohodě se zástupci zaměstnavatelů i dělníků z orgánů pověřených stanovením minimálních mezd, nebo po slyšení těchto zástupců.
b) Aby zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců požívali důvěry těch, jichž zájmy zastupují, měli by zúčastnění zaměstnavatelé a zaměstnanci míti v rozsahu připuštěném okolnostmi právo spolupůsobiti při označení vlastních zástupců, a v každém případě by organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců, pokud se vyskytují, měly býti vyzvány k předložení jmen osob jimi doporučených pro členství v orgánech pověřených stanovením minimálních mezd.
c) Osoba nebo osoby nezávislé, uvedené v odst. a) měly by býti vybírány z osob obojího pohlaví, vykazujících nepochybně potřebnou kvalifikaci pro plnění těchto funkcí, které v průmyslovém odvětví přicházejícím v úvahu, nebo jeho části, nemají jakékoliv účasti, která by mohla vzbuditi pochybnosti o jejich nestrannosti.
d) Je-li v určitém výrobním odvětví nebo jeho části zaměstnán značný počet žen, slušelo by v mezích možnosti připustiti ženy k účasti v orgánech pověřených stanovením mezd a to ve funkci zástupkyň zaměstnanců. a jednu nebo několik žen označiti mezi osobami nezávislými uvedenými v odst. a).
III.
Při určování minimálních mzdových sazeb měly by orgány pověřené stanovením mezd v každém případě přihlížeti k nezbytnosti, aby zúčastněným zaměstnancům zajištěna byla slušná životní úroveň. V tomto směru slušelo by přihlížeti především ke mzdovým sazbám vypláceným za podobné práce ve výrobních odvětvích, kde zaměstnanci jsou dostatečně organisováni a uzavřeli účinné kolektivní smlouvy, anebo v případě, že by takováto možnost srovnání se nevyskytovala, mělo by se přihlížeti k obecné úrovni mzdové v zemi nebo v obvodě přicházejícím v úvahu. Určitými předpisy měly by se stanoviti revise minimálních mzdových sazeb, stanovených orgány vyměřujícími mzdy, jestliže zaměstnanci a zaměstnavatelé. zastoupení v těchto orgánech, vysloví v tom směru přání.
IV.
Aby účinně chráněny byly mzdy zúčastněných zaměstnanců, a aby zaměstnavatelé ušetřeni byli nebezpečí nekalé soutěže, měla by opatření určená k zabezpečení výplaty mezd, nikoliv nižší nežli minimální mzdy, zahrnovati zejména: a) opatření směřující k tomu, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci byli informováni o platných mzdových sazbách; b) úřední dozor nad mzdami skutečně vyplácenými;
c) sankce v případě porušení platných mzdových sazeb, jakož i opatření, směřující k zamezení takovýchto přestupků.
1. Aby zaměstnanci, kteří mají pravděpodobně méně možností nežli zaměstnavatelé informovati se z vlastních prostředků o rozhodnutí orgánů pro stanovení mezd, byli náležitě informováni o minimálních sazbách, které by jim měly býti vypláceny, slušelo by uložiti zaměstnavatelům, aby vyvěšovali podrobné tabulky o platných mzdových sazbách na snadno přístupných místech v budovách, kde zaměstnanci pracují, anebo v případě, že jde o dělnictvo domácké, v budovách, kde se práce rozdílí, hotová odevzdává, anebo mzdy vyplácejí.
2. Slušelo by používati dostatečného počtu dozorčích orgánů, vybavených obdobnou pravomocí oné, která byla navržena pro inspektory práce v doporučení týkajícím se všeobecných zásad pro organisaci orgánu inspekce práce, která schválena byla všeobecnou konferencí v roce 1923; tito inspektoři měli by prováděti šetření u zúčastněných zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby zjistili, zdali skutečně vyplácené mzdy odpovídají platným mzdovým sazbám, a měli by činiti případná opatření, přípustná v případě porušení stanovených sazeb.
Aby těmto inspektorům bylo umožněno co nejlepší plnění jejich úkolů, mělo by zaměstnavatelům býti uloženo vedení úplných a přesných seznamů vyplácených mezd, anebo, jde-li o dělnictvo domácké, vedení seznamů tohoto dělnictva s příslušnými adresami, při čemž by tomuto dělnictvu musili vydati mzdové knížky, anebo jiné obdobné doklady, obsahující potřebné údaje pro zjištění, zdali mzdy skutečně vyplácené odpovídají platným sazbám.
3. V případě, kde zaměstnanci nemají ze všeobecného stanoviska možnost uplatňovat! osobně pořadem práva, anebo jinou zákonnou cestou, svůj nárok na zaplacení nedoplatků mzdy příslušející podle minimálních platných sazeb, slušelo by stanoviti jiná opatření jevící se účinnými, aby zamezeny byly přestupky stanovených sazeb.
B.
Všeobecná konference Mezinárodní organisace práce pokládá za svoji povinnost upozornili vlády na zásadu rovné mzdy bez ohledu na pohlaví pro práci stejné hodnoty, jak je stanovena v článku 427 mírové smlouvy.
III.
Resoluce přijatá na XI. zasedání Mezinárodní konference práce.
Vzhledem k tomu, že výsledky docílené zákonodárnou úpravou a státním dozorem v průmyslových státech, které mají nejdelší zkušenost ve věci úrazové zábrany, dokazují, že tyto metody, které by měly a zasoužily býti zlepšeny a rozvinuty, jsou samy o sobě nepostačujícími, aby předešly úrazům, které vznikají z příčin rozličných jako na příklad: 1. nebezpečné výrobní pochody a nebezpečná zařízení; 2. únava; 3. osobní nedbalost některých zaměstnanců; 4. nevědomost nových dělníků, zejména pak dělníků mladistvých o nebezpečích, kterým jsou anebo mohou býti vysazeni, a nedostatek patřičného poučení těchto dělníků se strany řízení podniku,
přijímá konference jednomyslně následující resoluci a žádá důtklivě aby vlády ji vzaly velmi vážně v úvahu za účelem rychlého provedení v průmyslových odvětvích, vykazujících největší nebezpečnost, po dohodě s organisacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců;
1. Konference soudí, že jest na čase, aby učiněn byl pokus k dosažení vyššího stupně bezpečnosti aplikací nových metod: myslí, že největšího pokroku v tomto směru bude dosaženo, uplatní-li se vliv hnutí, které jest známo pode jménem „Safety first“, a které použito v průmyslu obsahuje v sobě tyto zásady: 1. že zábrana úrazová jest pokládána za podstatnou součást organisace výrobních prací; 2. že zaměstnavatelé a zaměstnanci v každém průmyslovém odvětví musí společně projevovati veškeren svůj zájem a věnovati veškeré své úsilí snahám po dosažení vyššího stupně bezpečnosti.
2. Byť i tyto nové metody mohly býti různé podle jednotlivých průmyslových odvětví a států, jest přece podstatným jejich požadavkem; a) aby řízení podniku, vedoucí orgány a mistři každého průmyslového závodu se snažili rozvíjeti po celé trvání pracovního procesu správné hodnocení nezbytnosti předcházeli úrazům a působili všude k převládnuti názoru, že bezpečnost jest v organisaci výrobního procesu faktorem největší důležitosti; b) aby všemožné úsilí věnováno bylo tomu, aby získán byl zájem dělnictva pro dílo úrazové zábrany.
3. Organisace výrobní bezpečnosti měla by zahrnovati zejména vhodná ustanovení, podle nichž bylo by provésti šetření o všelikém úrazu, který se vyskytl během výrobního procesu a zkoumati metody, jichž bylo by použíti, aby se předešlo jeho opětování; měla by obsahovati předpisy týkající se soustavného dohledu na práce, stroje a zařízení, aby zajištěna byla bezpečnost, zejména aby zjištěno bylo, zdali všeliké ochranné přístroje a jiná ochranná zařízení jsou udržována v řádném stavu a na patřičném místě; měla by poskytovali novým dělníkům a zejména dělníkům mladistvým vysvětlení o nebezpečích, jimž jsou vysazeni vlastní prací anebo stroji a zařízeními, s nimiž jsou při této práci ve styku; měla by upravovati organisaci první pomoci a ambulanci; měla by podporovati všeliké podněty z řad zaměstnanectva, směřující k zvýšení pracovní bezpečnosti.
4. Společné zájmy i úsilí organisaci zaměstnavatelů a zaměstnanců jednotlivých průmyslových odvětví a jejich součinnost se státem jsou stejného významu. Opatření, která v tomto směru docilovala nejlepších výsledků, byla a) společné konference zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců určitých průmyslových odvětví, obeslané také vládními inspektory; b) ustavení stálých komisí, krajských nebo celostátních, anebo zároveň krajských i celostátních, majících za úkol zkoumati periodicky pokroky dosažené a prováděti šetření o nových možných pokrocích.
5. Slušelo by se působiti k rozvoji mezinárodních porad a výměně zkušeností mezi příslušnými ministerstvy hlavních průmyslových států; mezi organisacemi zaměstnavatelů; mezi organisacemi zaměstnanců: mezi vědeckými ústavy a jinými institucemi, které se věnují úrazové zábraně v tom kterém státě. Takováto součinnost jevila by se snazší, kdyby hlavní průmyslové státy pro průmyslová odvětví vykazující největší nebezpečnost, přijaly jednotný podklad pro vedení úrazové statistiky.
6. konference navrhuje mezi prostředky sloužícími k rozvoji výsledků svého nynějšího zasedání, za účelem podpory přijetí metody „Safety first“ a za účelem usnadnění mezinárodních porad podle metody uvedené svrchu, aby v součinnosti s Mezinárodním úřadem práce konány byly občasné schůzky zástupců velkých průmyslových států k výměně informací, vzájemným poradám a přehlídce dosažených výsledků.
IV.
Zábrana úrazů při práci.
Dotazník.
A.
I.
1. Soudíte, že by Mezinárodní konference práce měla přijmouti doporučení, jež by stanovilo mravní závazek nejenom zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale také vlády a vůbec veřejnosti usilovati všemi prostředky a ze všech sil o zábranu úrazů při práci?
2. Soudíte, že doporučení týkající se zábrany úrazů při práci by mělo také obsahovati směrnice praktického rázu, jež by se jevily nutnými za účelem provedení zásady stanovené v otázce první?
a) Slušelo by v tomto ohledu zdůrazniti především nutnost neúnavné a důsledné činnosti badatelské, směřující jednak k objasnění příčin úrazů při práci, jednak k nalezení nejvhodnějších metod zábrany, činnost, která by především měla připadati státním úřadům a podobným veřejným ústavům za součinnosti zúčastněných stran anebo odborným institucím vytvořeným v jednotlivých průmyslových odvětvích?
b) (1) Soudíte, že by doporučení mělo vyzvati členy Mezinárodní organisace práce, aby se zřením na pozdější přípravu návrhu úmluvy vedli a rozvíjeli statistiku úrazů při práci v tom kterém státě za součinnosti s Mezinárodním úřadem práce, а k tomu cíli aby stanoveny byly určité jednotné základny dovolující v rámci možnosti srovnávací studium statistických dat v jednotlivých státech?
(2) Jaké podněty byste měl o prostředcích směřujících k dosažení hledaných výsledků?
Soudíte zejména, že by úsilí toto mělo především se týkati určitých průmyslových odvětví a v kladném případě kterých?
c) Které jsou po Vašem soudu ostatní složky, které by měly přicházeti v úvahu při vědeckém šetření týkajícím se zábrany úrazů při práci?
d) Soudíte, že vědecké badání o zábraně úrazů při práci mělo by se týkati netoliko hmotných poměrů jednotlivých podniků, ale také lidského činitele v práci?
3. Soudíte, že by se slušelo pojmouti do doporučení ustanovení zdůrazňující velký význam, který by měla součinnost všech zúčastněných činitelů ve věci zábrany úrazů při práci, a to jak zaměstnavatelů tak dělníků, při čemž by členské státy byly vyzvány, aby činily vše, co je v jejich moci, pro rozvoj a podpoření této součinnosti?
4. Soudíte, že by doporučení mělo obsahovati ustanovení, že zodpovědnost za preventivní opatření, zejména za zařízení a udržování pracovních míst, náleží zaměstnavatelům?
5. Soudíte, že by doporučení mělo také upozorniti dělnictvo na skutečnost, že způsob, jakým ono samo si počíná na místě práce, může, ano i má ve značné míře přispívati ke zdaru preventivních opatření, a že tudíž dělnickým organisacím přísluší, aby spolupracovaly o výchově svých členů k takovému chování, které je před úrazy zajistí?
6. Mělo by doporučení za účelem doplnění otázky vyslovené sub 3, která se týká nutného zajištění součinnosti mezi všemi zúčastněnými činiteli, vyzvati členské státy k následujícímu opatření:
a) aby podporovaly za účelem vzdělání celé veřejnosti vyučování o problémech úrazové zábrany, při čemž by vyučování toto rozšířily také na hygienu první pomoci, a to v obecných školách a ve školách pokračovacích?
b) aby bděly nad tím, aby posluchači průmyslových škol a vysokých škol technických byli přiměřeně vzděláni o metodách úrazové zábrany a aby pozornost jejich byla získána pro význam této zábrany jak po stránce hospodářské, tak i po stránce ethické k tomu cíli, aby v budoucnu jako zaměstnanci v průmyslu věnovali zvláštní pozornost boji o zábranu úrazovou?
c) aby udržovaly mezi žactvem i po opuštění školy a po vstupu do průmyslové výroby zájem o zábranu pracovních úrazů a to prostřednictvím kursů, kinematografických představení, prohlídek továren, a aby podporoval rozvoj museí úrazové zábrany, jakož i praktické poučení, které se tam udílí? d) aby podporou vědeckého badaní a praktickým provedením jeho pouček rozvíjely vliv, jaký mohou míti metody správné orientace, jakož i selekce při volbě povolání na zábranu úrazovou?
7. Soudíte, že by doporučení mělo učiniti zmínku o velkém významu bezprostřední organisace první pomoci nebo lékařského ošetření v zařízeních nebo pracovních místech průmyslových?
II.
1. Soudíte, že by doporučení mělo obsahovati směrnice o zákonodárných opatřeních stanovících určité předpisy směřující k zajištění minima bezpečnosti?
2. Soudíte, že by se v tomto směru měla vydati následující ustanoveni, pokud se týče zaměstnavatelů:
a) že zaměstnavatel jest povinen zaříditi a vésti svůj podnik takovým způsobem, aby dělníci byli dostatečně chráněni, a to se zřením k povaze podniku a ke stupni technického vývoje? b) že plány o stavbě nebo přestavbě průmyslových podniku bude předkládati dříve nežli se se stavební prací započne, k přezkoumání orgánům inspekce práce nebo jiného, ve věci příslušného úřadu, aby zjištěno bylo, zdali tyto plány vyhovují předpisům, týkajícím se zábrany úrazů při práci?
c) (1) že dozorčí orgány pověřené dohledem nad prováděním zákonů a nařízení týkajících se ochrany zaměstnanectva proti pracovním úrazům vybaveny budou pravomocí předepsati v každém jednotlivém případě zaměstnavateli, co má činiti, aby učinil zadost svým závazkům, při čemž však odvolací právo k úřadu, zvláště к tomu cíli ustanovenému, zůstává zachováno?
(2) V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, má míti dozorčí orgán při hrozícím nebezpečí pravomoc vyžadovati okamžité provedení nařízených opatření bez ohledu na právo odvolací?
(3) V případě záporné odpovědi na otázku vyslovenou sub (1), jakou soustavu byste navrhovali, aby zajištěno bylo provedení příslušných návrhů a nařízení?
d) (1) Že ve státech, ve kterých je zavedena soustava pojištění proti pracovním úrazům, spravovaná nebo řízená státem, nositelé úrazového pojištění míti budou
1. právo nebo
2. povinnost přihlížeti při stanovení pojistných prémií k opatřením, která v jednotlivých podnicích byla učiněna za účelem ochrany zaměstnanectva.
(2) Jaký jinaký význam přičítáte úrazovému pojištění anebo úrazovému odškodnění pokud jde o zábranu úrazovou a kterak mohou po vašem soudu nositelé úrazového pojištění anebo soukromé úrazové pojišťovny se účinně zúčastniti společného úsilí v této věci?
(3) Soudíte, že by zvláštním opatřením měla býti stanovena a upravena účast zaměstnanců na díle úrazové zábrany?
a) v případě kladné odpovědi na svrchu uvedenou otázku, které body mají, po vašem soudu, býti těmito zákonnými předpisy upraveny a jaké měli byste k těmto bodům návrhy? b) soudíte zejména, že by zákonné předpisy měly:
1. obsahovati ustanovení, vymezující povinnost dělnictva podrobiti se zákonům a nařízením, týkajícím se úrazové zábrany?
2. Stanoviti účast zaměstnanectva při určování bezpečnostních předpisů a při dohledu na jejich provádění.
c) V případě kladné odpovědi na otázku vyslovenou sub. b) 2, v jaké formě soudíte, že by tato účast měla býti uskutečněna (ev. v různé formě podle zvláštní povahy jednotlivých průmyslových odvětví, rozdílného rozsahu jednotlivých podniků atd ). B.
1. a) Vyslovujete se pro přijetí návrhu úmluvy nebo doporučení, které by zavádělo závazek pro odesílatele vyznačiti na velkých břemenech transportovaných na lodích jejich váhu?
b) V kladném případě, jakou by bylo stanoviti hranici, nad kterou by váha měla býti na břemenu vyznačena?
2. Vyslovujete se pro přijetí návrhu úmluvy nebo doporučení, podle kterého by vnitrostátním zákonodárstvím mělo býti stanoveno, že všeliké podniky nebo osoby uvnitř státu, které dodávají nebo instalují uvnitř státního území stroje, poháněné motorickou silou, budou odpovědny za šetření všelikých bezpečnostních ustanovení předepsaných vnitrostátním zákonodárstvím o strojích tohoto druhu, aniž by tím bylo prejudikováno odpovědnosti zaměstnavatelově, který takovýchto strojů používá?
V.
Ochrana dělníků proti úrazům, zaměstnaných při nakládání a skládání lodí.
Dotazník.
1. Soudíte, že by konference měla přijmouti návrh úmluvy, týkající se ochrany proti úrazům, jichž obětmi bývají dělníci zaměstnaní na lodích i na souši při nakládání a skládání lodí? 2. (1) V případě kladné odpovědi, která pracovní risika měl by tento návrh úmluvy míti především na zřeteli?
(2) Soudíte, že by návrh úmluvy měl se na příklad týkati následujících případů:
a) práce na souši:
Cesty a příchody k dokům a molům atd. Osvětlování. Pracovní místnosti. Místa určená k vylodění. Bezpečnostní opatření na nebezpečných místech. Příchod ze souše na loď atd.:
b) práce na lodi:
Spojovací cesty z lodi na souš — příchody do lodních místností a do místností pracovních, spojovací cesty mezi jednotlivými loděmi. Osvětlování na lodi. Výše rámců palubních otvorů. Způsob dopravy mezi pobřežím a lodí, nekotví-li loď u nábřeží. Nouzové východy ze spodních lodních komor při práci s hromadným zbožím, jako uhlí atd.; c) práce na souši i na lodi:
Způsobilost osob zaměstnaných při obsluze přístrojů, jeřábů a jiných úprav tohoto druhu Dohled a zkoušení všelikých pevně stojících nebo pohyblivých strojů. Opatření, vydaná na ochranu dělnictva, které zaměstnáno jest prací s výbušnými, zápalnými, žíravými, prach způsobujícími a jinak nebezpečnými náklady, neb v jejich blízkosti?
Jaká ustanovení týkající se svrchu uvedených bodů anebo bodů které sami připojíte, měla by po Vašem soudu býti předmětem návrhu úmluvy:
a) pro práci na souši?
b) pro práci na lodi?
4. Soudíte, že by návrh úmluvy měl předepsati vhodné metody pro dohled a zdokonalení provozních budov, přístrojů atd., vedení seznamu k tomuto cíli atd.? Taká ustanovení by se doporučovalo pojmouti za tím účelem do návrhu úmluvy? 5. Mělo by za účelem lepšího provádění bezpečnostních opatření stanovených tímto návrhem úmluvy býti do něho pojato také ustanovení o zodpovědnosti připadající jednotlivým orgánům a osobám, přicházejícím v úvahu pokud jde o ochranu přístavního dělnictva proti úrazům?
6. Soudíte, že by návrh úmluvy měl obsahovati ustanovení (v kladném případě která ustanovení) týkající se a) první pomoci, ambulancí atd.;
b) ustavení bezpečnostních výborů k uskutečnění součinnosti mezi dělníky a zaměstnavateli a veřejnými úřady ve věci bezpečnosti?
7. Jaké případné jiné otázky, týkající se po Vašem soudu všeobecné ochrany přístavního dělnictva proti úrazům, měly by se státi předmětem návrhu úmluvy?

Srov. Soc. revui, 1929, čís. 1., str. 22 násl.

Citace:

Osnovy přijaté jedenáctou Mezinárodní konferencí práce. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1929, svazek/ročník 10, s. 377-386.