Čís. 14469.

Kdo odevzdal zbraň osobě, jež nebyla oprávněna ji nositi (§ 36 zbroj. pat.) a jež z neopatrnosti postřelila třetího, neodpovídá poškozenému podle § 1311 II. věta obč. zák., nýbrž jen za podmínek § 1295 obč. zák.
(Rozh. ze dne 21. června 1935, Rv II 736/33.)
Žalobce byl při krádeži ryb postřelen žalovaným Janem S. Rána vyšla z pušky náhodou, poněvadž žalovaný pušku řádně nezajistil. Puškou byl žalovaný vyzbrojen spolužalovaným Janem Se., ač nebyl oprávněn nositi zbraň. Prvý soud uznal podle žaloby o náhradu škody proti oběma žalovaným, odvolací soud žalobu proti Janu Se... zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Jan Se. odevzdal spolužalovanému Janu S. pušku s náboji na hlídku či jinými slovy k nošení. Jde nyní o to, jaký účel sleduje zbrojní patent ze dne 24. října 1852 č. 223 ř. z., který zakazuje v § 36 neoprávněné nošení zbraně, pro kterýžto přestupek byl také Jan S. trestním rozsudkem pravoplatně odsouzen. Účel ten plyne jasně z úvodních slov zbrojního patentu, kde se praví, že se zákon ten vydává, aby se účinně zamezilo zneužívání zbraní a muničních předmětů. Sleduje-li zákon výslovně zneužívání zbraní, tedy nemá na mysli nahodilá poškození, o jaké v tomto případě šlo. Dosah každé právní normy jest nutně omezen jejím účelem a proto možno ručení za náhodu podle druhé věty § 1311 obč. zák. požadovati jen tam, kde byla porušena norma, která chce předejíti i takovým náhodám. O takovou normu zde nejde, takže nahodilé poškození žalobcovo, byť i bylo v souvislosti s předáním zbraně Janem Se. Janu S. k nošení, není s činem tím v takové souvislosti, jaké je třeba, by se podle § 1311 obč. zák. mohlo mluviti o ručení za nahodilé poškození vzešlé následkem přestoupení určité normy (srv. rozh. čís. 3550, 5521, 6845, 7606 sb. n. s.). Nedopadá proto druhá věta § 1311 obč. zák. na tento případ. Ručil by proto Jan Se. za postřelení žalobcovo jen za předpokladu § 1295 obč. zák. Že by byl odevzdal pušku s náboji Janu S. k tomu cíli, aby po zloději sřílel, jak na to poukazuje dovolatel, nebylo prokázáno. V pouhém odevzdání pušky Janu S. nelze pak nějaké zavinění Jana Se. spatřovati, neboť je zjištěno, že S. dovedl se zbraní zacházeti, a odnikud nevyšlo na jevo, že byl důvod s nějakou neopatrností při nošení zbraně u Jana S. počítati. Nemůže proto příhoda Janu S. se sběhnuvší jíti na vrub žalovaného Jana Se.

Citace:

Upozornění administrace. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 6., s. 57-57.