Čís. 15418.

Žaloba domáhající se jen zrušení dlužního úpisu (právního jednání jím vyjádřeného) jest žalobou určovací.
(Rozh. ze dne 18. září 1936, Rv II 1022/34.)
Žalobce žádal za odsouzení žalovaného k zaplacení 4000 Kč s přísl. nebo k výmazu zástavního práva, aby mohl postoupiti pozemky ty bez onoho břemene synu Františkovi, a přednesl, že zástavní právo žalovaného pro pohledávku v částce 4000 Kč s přísl. bylo vloženo na jeho pozemku na základě dlužního úpisu, který však byl fingován a tedy jest neplatný. Tuto žalobní prosbu pozměnil po případě doplnil tak, že se právní jednání, t. j. dlužní úpis mezi žalobcem a žalovaným, zrušuje a obmezil o zaplacení částky 4000 Kč s přísl. Nižší soudy uznaly podlé žaloby.
Nejvyšší soud žalobu zamítl.
Důvody:
Názor odvolacího soudu, že nejde o žalobu určovací vzhledem k žalobní prosbě, nelze schváliti. Této prosbě možno rozuměti jen tak, že se žaluje o uznáni neplatnosti právního poměru podle uvedeného dlužního úpisu, že tu tedy poměr ten není. To však jest obsah určovací žaloby podle § 228 c. ř. s. Žalovanému se neukládá žádné plnění, ačkoli žalobci šlo o výmaz neexistujícího dluhu, jehož se také domáhal původní žalobní prosbou. Rozsudek při žalobě o plnění jest určen k tomu, aby tvořil podklad k exekuci (§ 1 č. 1 ex. ř.), nesplní-li odsouzený to, co mu rozsudek ukládá. Výrok nižších soudů ve věci však nelze exekučně vykonati. Jestliže tedy jde o žalobu určovací, náleželo žalobci, aby prokázal, že má právní zájem na určení neplatnosti uvedeného právního poměru. Žalovaný právem uplatňuje, že tu tyto podmínky určovací žaloby nejsou. Žalobce nepřednesl po této stránce nic a ani ze stavu věci nelze poznati jeho právní zájem na určení neplatnosti uvedeného právního poměru. Že a proč by se nemohl domáhati plnění, žalobce ani nepřednesl, naopak původně sám o plnění taková žaloval. Může-li žalovati o plnění, musil by k opodstatnění žaloby o pouhé určení prokázati zvláštní zájem na určení. Takového tu není a zejména nelze usouditi, že by žaloba s touto prosbou zamezila jiné spory. Nejsou tu předpoklady určovací žaloby podle § 228 c. ř. s., jakou jest žaloba, o kterou v souzeném případě jde, a už proto jest dovolání vyhověti, aniž jest třeba se zabývali dalšími vývody dovolacími.

Citace:

č. 15418. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 848-849.