Čís. 15381.

Kdy se může číšník, jemuž živnostenské společenstvo připojilo na vysvědčení vydané mu zaměstnavatelem dodatek, že neuznává vysvědčení to pro nesprávná data v něm uvedená, na společenstvu domáhati náhrady škody proto, že mu bylo znemožněno najíti si další zaměstnání.
(Rozh. ze dne 10. září 1936, Rv I 1574/34.)
Žalobce (číšník) se na žalovaném společenstvu domáhá náhrady škody způsobené mu dodatkem na jeho vysvědčení, že společenstvo neuznává vysvědčení to pro nesprávná data v něm uvedená; pro tento dodatek bylo mu zabráněno najíti si ihned další vhodné místo číšníka a ušel mu tím výdělek v zažalované výši. Nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
V odvolání opírá žalobce nárok ria náhradu škody jen o to, že žalované společenstvo připojivši na pracovní vysvědčení, vydané žalobci jeho zaměstnavatelem Josefem H., dodatek: »— jelikož data v uvedeném vysvědčení jsou nesprávná, vysvědčení to se neuznává« — učinilo toto vysvědčení bezcenným a znemožnilo žalobci dosažení zaměstnání číšníka, takže mu ušla odměna, kterou by za svoji číšnickou práci byl v zaměstnání dostal. Uplatňuje tudíž žalobce jako důvod náhrady škody určité podle jeho právního názoru nedovolené jednání žalovaného společenstva ve smyslu § 1295 obec. zák. obč. a proto také jest pořad práva pro tento spor nepřípustný. Pokud při jeho rozhodování jest se obírati otázkami práva veřejného, jde jen o otázky předurčující, k jejichž řešení jsou soudy oprávněny (§ 190 c. ř. s.). Jde o spor o náhradu škody a na žalobci bylo, aby dokázal, že žalované společenstvo něco učinilo neb opominulo, z čeho žalobci vznikla škoda v žalobě uplatněná, tudíž aby bylo žalobcem prokázáno nějaké zavinění žalovaného společenstva a příčinná souvislost tohoto zavinění se škodou žalobci způsobenou. To se žalobci nezdařilo. Potvrzení pracovního vysvědčení žalobcova náleželo podle § 114, písmeno f), § 14 živnostenského řádu a také podle § 2 zák. č. 112/27 Sb. z. a n., kterým se zavádí průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepnickou, k úředním povinnostem žalovaného společenstva, jejichž řádné plnění podléhá podle § 127 živn. řádu dozoru živnostenského úřadu dozorčího. Zákonný zástupce žalobcův byl tudíž podle tohoto zákonného ustanovení oprávněn, měl-li za to, že dodatek na pracovním vysvědčení žalobcově žalovaným společenstvem připojený ohrožuje možnost získání dalšího zaměstnání pro žalobce, stěžovati si na opatření žalovaným společenstvem učiněné u dozorčího úřadu živnostenského a u něho se domáhati nápravy a odstranění dodatku podle žalobcova tvrzení závadného. Žalobce však nepřednesl za sporu, že se o nápravu u dozorčího úřadu živnostenského pokusil, a ani netvrdil, že by jeho pokus byl býval bezvýsledný, kdyby jej byl učinil. Nelze vyloučiti, že dozorčí úřad živnostenský by byl stížnosti jeho vyhověl a dodatek z pracovního vysvědčení nařídil odstranili a tím příčinu žalobcem tvrzené škody odstranil. Neprávem proto žalobce nedbaje opominutí svého zákonného zástupce uplatňuje jako právní podklad žaloby na náhradu jím tvrzené škody zavinění žalovaného společenstva.

Citace:

č. 15381. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 803-804.