Čís. 15434.

Byly-li pojištěny proti požáru jednou pojistkou jednak nemovitosti (budovy), jednak svršky, avšak bylo-li stanoveno u každé skupiny zvláštní pojistné, jde vlastně o dvě samostatné pojistné smlouvy. Porušení oznamovací povinnosti o množném pojištění jedné skupiny (svršku) se nevztahuje svým účinkem na skupinu druhou (budovy).
(Rozh. ze dne 24. září 1936, Rv I 1983/34.)
Proti žalobě na vyplacení pojistné částky za zhořelou budovu namítla žalovaná pojišťovna, že žalobce porušil povinnost čl. 12 pojišť. podmínek, podle nichž byl povinen ihned oznámiti pojistiteli každé pojištění pro tytéž věci proti témuž nebezpečí u jiného pojistitele uzavřené s udáním pojistitele, u kterého bylo nové pojištění uzavřeno, jakož i výši pojištěné sumy. Žalobce sice oznámil, že tytéž věcí (budovu) pojistil u pojišťovny Sv. F., avšak neoznámil, že pojistil také i movité věci u S. pojišťovacího ústavu. Nižší soudy žalobě vyhověly, odvolací soud z těchto důvodů: Žalobce pojistil u žalované proti požáru v jedné pojistce dům a movité věci, tedy dvě skupiny věcí, a pro každou z nich bylo stanoveno zvlášť pojistné. Při pojištění dvou skupin věcí jde o dvě pojišťovací smlouvy, z nichž pro každou bylo ustanoveno zvláštní pojistné, jde o dvě pojišťovací smlouvy toutéž pojistkou uzavřené, a proto vzhledem k jasnému znění čl. 12, odst. 1 pojišť. podmínek nesprávný údaj stran jedné skupiny nemá vlivu na platnost pojišťovací smlouvy stran druhé skupiny. Uvedl-li tedy žalobce v pojišťovacím návrhu žalované pojišťovně, že toliko dům jest již u jiného ústavu, u pojišťovny Sv. F., pojištěn, o pojištění svršků u S. pojišťovacího ústavu se nezmíniv, tedy toto pojištění věcí druhé skupiny jí neoznámil, nepozbyl nároku na plnění žalované pojišťovatelky stran domu, předmětu to jiné skupiny, nesprávným údajem nedotčené.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Podle čl. 12, odst. 1 všeob. pojišťovacích podmínek pro požární pojištění jest pojistník povinen oznámiti pojistiteli každé pojištění pro tytéž věci proti témuž nebezpečí od něho nebo na jeho účet u jiného pojistitele uzavřené. Z doslovu toho je zřejmé, že této oznamovací povinností podléhá sice každé pojištění, ale uzavřené pro tytéž věci a ovšem i proti témuž nebezpečí. Pokud se dovolatelka zdůrazněním slova »každé« pokouší o jiný snad výklad, svědčí doslov tohoto ustanovení proti ní. V tom však není jádro souzeného sporu. Pojistník měl zajisté podle čl. 12, odst. 1 povinnost oznámiti žalované pojištění svršků u S. pojišťovacího ústavu, neboť podle nesporného děje byly to tytéž předměty, jež pojistil také u žalované pojišťovny. Spornou jest otázka, jaký dosah to mělo ve smyslu čl. 12, odst. 2 všeob. poj. podmínek, jestliže neučinil toto povinné oznámení. V tom směru podle znění první věty čl. 12, odst. 2 všeob. poj. podmínek, porušil-li pojistník povinnost stanovenou v odst. 1, má ztratiti právo na pojistitelovo plnění. Dovolatelka ve spojení s výkladem, jaký dává čl. 12, odst. 1 všeob. poj. podmínek, má za to, že průpad pojistníkova práva postihuje celý nárok. Ale v této všeobecnosti nemá pravdu. Sluší rozeznávali, zda jde o plnění z jedné nebo z několika pojistných smluv. V souzeném případě byla sice vyhotovena jedna pojistka na budovu i na ostatní věci, avšak pojištěné předměty byly seznamenány v různých samostatných položkách, dům byl pojištěn na 78000 Kč a ostatní věci úhrnem na 74000 Kč, při čemž u každé z obou těchto skupin bylo stanoveno zvláštní, různé pojistné. Součet jeho v úhrnnou částku, z níž vypočtena srážka a vedlejší poplatky, nemá pro posouzení, zda jde o jednotnou smlouvu, podstatného významu, ježto, slouží spíše k účelům technickým. Předchozí znaky vedou k úsudku, že podle vůle stran pojistka zahrnuje ve skutečnosti dvě pojistné smlouvy, jednu na dům a druhou na ostatní věci, uváží-li se dále, že s tím souhlasí i všeobecné pojišťovací podmínky, které rozeznávají tyto dvě skupiny, obsahující některá ustanovení, jež se vztahují buď jen na pojištění budov (nemovitostí) nebo jen na svršky. Dovolatelka přeceňuje pro jednotnost smlouvy tu okolnost, že pojištěné svršky jsou uloženy v budově, neboť udání v pojistce k tomu se vztahující má význam i podle čl. 6, odst. 1 všeob. poj. podmínek jako místo (místnost) pojištění vyznačené v pojistce. Jde tedy vlastně o dvě samostatné pojistné smlouvy. Následkem toho neohlášené množné pojištění jedné skupiny (svršků) se vztahuje svým účinkem sice na všecky věci této skupiny, nikoli však i na skupinu druhou, v souzeném případě na budovu, a jediné za tuto se vymáhá poměrná požární náhrada touto žalobou.

Citace:

č. 15434. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 866-868.