Čís. 15527.

Kterého práva jest použíti při kolisi mezimístního práva soukromého.
Byla-li kupní smlouva sjednána na Slovensku a měla-li i tam býti splněna a není-li jiného ujednání, jest použíti soukromého práva platícího na Slovensku.
Ustanovení § 1486 obč. zák. neplatí na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
(Rozh. ze dne 22. října 1936, Rv I 2011/34.)
Proti žalobě podané proti žalovanému bydlícímu v Čechách žalobcem-obchodníkem bydlícím na Slovensku na zaplacení trhové ceny za dodané zboží namítl žalovaný, že pohledávka ta jest promlčena. Prvý soud vyhověv této námitce zamítl žalobu. Odvolací soud žalobě vyhověl.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Jest se především obírati námitkou žalovaného, že v otázce promlčení nelze vůbec použíti norem obyčejového práva platného na Slovensku, ježto právo platné v oblasti procesního soudu při kolisi právních řádů jako právo silnějšího rázu má prý přednost před nepsaným obyčejovým právem. Neboť i obyčejové právo je součástí právního řádu a tam, kde není psaného nebo kodifikovaného práva, nelze mluviti o podpůrné povaze obyčejového práva (§ 10 obč. zák.). Otázka promlčecí doby jest v oblasti působností občanského zákoníka jinak upravena než na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde zejména ustanovení § 1486 obč. zák. neplatí. Pří kolisi mezimístního práva soukromého jest proto nejdříve zjistiti, kterého místního práva platného na území republiky Československé jest v konkrétním případě použíti, neplyne-li již z ujednání stran, z jejich projevené vůle nebo vůbec z okolností případu, kterému místnímu právu se strany chtěly podrobiti. Ze spisů vysvítá jen tolik, že žalující firma má své sídlo na Slovensku. Že žalovaný jest jiné příslušnosti, nebylo dosud tvrzeno. Sporné strany doposud také nepřednesly, kde smlouva byla sjednána a kde má býti plněna. Tyto okolnosti jsou však důležité pro řešení otázky, zda smlouvu a tudíž i otázku promlčení jest posouditi podle právních norem platných na Slovensku a Podkarpatské Rusi nebo na ostatním území státu. Byla-li kupní smlouva uzavřena na Slovensku a měla-li i tam býti splněna, nutno pro nedostatek jiného ujednání použíti i soukromého práva platícího na Slovensku. Odvolací soud to vyjádřil správně poukazem na zásadu »locus regit actum«. Shledav, že procesní soud po té stránce neučinil potřebné zjištění, doplnil odvolací soud skutková zjištění soudu první stolice v tom směru, že dovodil, že obchod byl uzavřen na Slovensku a tam také mělo býti plněno. Skutečnosti odvolacím soudem zjištěné nemají však v průvodech, kterých se tento soud dovolává, žádné opory. Odvolací soud tudíž pochybil, pokud zjistil rozhodné skutečnosti bez podkladu ve spisech, a je proto třeba dalšího jednání. Bylo proto dovolání vyhověti.

Citace:

č. 15527. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 986-987.