Čís. 15620.

K § 879 čís. 4 obč. zák.
Zákon nevyžaduje úmyslného uvedení v omyl jedné smluvní strany druhou, nýbrž stačí vykořistění.
(Rozh. ze dne 21. listopadu 1936, Rv I 501/35.) Proti žalobě na zaplacení kupní ceny ze splátkového obchodu namítl žalovaný neplatnost kupní smlouvy podle § 879 čís. 4 obč. zák. tvrdě, že jen z neznalosti dal se pohnouti ke koupi zboží, jehož cena jest nepoměrně vyšší, než za jakou lze zboží jinde koupiti, jak se po uzavření smlouvy o tom přesvědčil. Prvý soud přikloniv se k této námitce žalobu zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem odvolacího soudu, že k neplatnosti smlouvy ve smyslu § 879 č. 4 obč. zák. se vyžaduje kromě nezkušenosti na straně kupitelově a nepoměru mezi skutečnou hodnotou věci a její kupní cenou také ještě úmyslné uvedení v omyl kupujícího prodavatelem. Zákon nevyžaduje takového uvedení v omyl jedné smluvní strany druhou, nýbrž stačí vykořistění. Lichvář využitkuje k svému obohacení situaci, již nemusil sám vyvolati, která mu však je známa nebo musí býti známa (Klang, Komentář II. svazek, str. 204). K neplatnosti smlouvy dle § 879 č. 4 obč. zák. ovšem nestačí, že žalovaný neměl zkušeností a že tu byl nápadný nepoměr mezi jeho plněním a vzájemným plněním žalobcovým, nýbrž bylo kromě toho ještě třeba, by žalobce vědomě a úmyslně těžil z nerozvážnosti a z nezkušenosti smluvníka v příčině obchodu, o nějž šlo (rozh. č. 1725, 11044 Sb. n. s.) Nižší soudy však toto vše zjistily, obzvláště, že skutečná cena koupených věcí nebyla známa, že tu je nápadný nepoměr mezi jeho plněním a vzájemným plněním žalobcovým a že žalobce vykořistil neznalost a nezkušenost žalovaného. Tím byla zjištěna skutková podstata § 879 č. 4 obč. z. a může se žalovaný domáhati neplatnosti kupní smlouvy.

Citace:

Čís. 15620.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1106-1107.