Čís. 15048. Vklad práva nadzástavního na úvěrovou hypotéku. (Rozh. ze dne 14. března 1936, R II 62/36.) Prvý soud povolil vymáhající straně oproti povinnému exekuci nuceným zřízením práva nadzástavního na kauční hypotéce a přikázáním této pohledávky k vybrání. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Předmětem exekuce mohou býti toliko majetkové objekty povinného. Kauční hypotéka nepředstavuje však sama o sobě majetkový předmět podléhající exekuci. Exekuce na kauční hypotéku je proto jen potud přípustná, pokud v rámci téže povinovanému proti poddlužníku v čas vedení exekuce pohledávka skutečně vznikla. Jestliže tedy z kauční hypotéky vzniklá pohledávka není knihovně zapsána anebo jestliže se Civilní rozhodnutí XVIII. 20 aspoň současně s návrhem na zabavení takováto pohledávka neprokazuje listinou v tom směru, že a kterou částkou zabavená pohledávka stala se existentní, nelze zabavení této pohledávky provésti. Poněvadž v daném případě tyto předpoklady chybí, jest exekuce nepřípustnou. Vždyť vymáhající věřitelka ve svém exekučním návrhu ani netvrdí, že by v rámci kauční hypotéky dlužníku proti poddlužníku pohledávka vůbec vznikla. Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu, pokud jde o povolení exekuce vkladem nadzástavního práva na kauční hypotéku. Důvody: Při úvěrové hypotéce jde sice o podmínečné, leč skutečné zástavní právo. Zda bude účinné, to přijde v úvahu až při uplatnění nadzástavního práva, vznikne-li v rámci úvěrové hypotéky skutečně nějaká pohledávka. Nezáleží ani na tom, zda v době návrhu na zřízení práva nadzástavního byla již v pozemkové knize zajištěna nějaká pohledávka. Tento právní názor projevil nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí čís. 5875 Sb. n. s. v souhlase s judikátem čís. 234 býv. nejv. soudu rakouského ve Vídni. Bude-li vydražitel skutečně povinen zaplatiti zabavený nárok dlužníka, vymyká se z rámce tohoto řízení a toto rozhodnutí se nedotýká jeho práv v tomto směru.