Čís. 14903.

Žádá-li věřitel exekuci dražbou přístupem k určitému dražebnímu řízení, jež nebylo dosud zavedeno, jest návrh exekuční vyříditi jako návrh na zahájení samostatného řízení dražebního.
(Rozh. ze dne 30. ledna 1936, R I 4/36.)
Prvý soud povolil vymáhající straně exekucí nucenou dražbou nemovitosti, připsaných povinným Hugovi a Růženě R-ovým rovným dílem do vlastnictví, a to přřstupemi k dražebnímu řízení vedenému jiným vymiáhajícím věřitelem pod jiným číslem spisovým, ačkoliv proti povinné Růženě R-ové v té době žádné reálné řízení v běhu nebylo. Rekursní soud na rekurs povinné Růžený R-ové změnil usnesení prvého soudu tak, že návrh exekuční proti ní zamítl, odůvodniv to tím, že exekuce přístupem k dražebnímu řízení proti ní povolena býti nemohla a na samostatnou exekuci nucenou reální dražbou návrh exekuční nezněl, nýbrž jen na exekuci přístupem.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu, pokud jde o povinnou Růženu R-ovou, nové rozhodnutí.
Důvody:
Je sice pravda, že prvý soud neměl proti Růženě R-ové povolovati exekuci přístupem, avšak není správný názor, že exekuční návrh musí býti zamítnut. Nucená dražba nemovitostí a přístup k ní nejsou dva různé druhy exekuční. § 139 ex. ř. toliko stanoví, že, pokud jest dražební řízení v běhu, nemůže býti zahájeno pro další vykonatelné pohledávky zvláštní dražební řízení o téže nemovitosti, že všichni věřitelé, kterým se za zahájeného dražebního řízení povolí nucená dražba téže nemovitosti, přistoupí tím k dražebnímu řízení již zahájenému, které musí přijmouti v tom stavu, v jakém jest za jejich přístupu a že od toho času mají táž práva, jako kdyby řízení bylo k jejich návrhu zahájeno, a že exekuční soud zpraví věřitele, který navrhl dražbu, že a k jakému zahájenému řízení přistoupil. Z toho jde na jevo, že stačí, když věřitel navrhne exekuci dražbou nemovitostí, a že náleží soudu, aby ji podle stavu věci povolil, pokud se týká provedl buď jako samostatné dražební řízení, nebo jako přístup k dražebnímu řízení již zahájenému. Žádá-li pak věřitel exekuci dražbou přístupem k určitému dražebnímu řízení a není-li řízení to ani jiné dražební řízení v běhu, jest návrh exekuční vyříditi jako návrh na zahájení samostatného řízení dražebního. Ostatně dovolací rekurent ve své exekuční žádosti navrhl exekuci nucenou dražbou nemovitostí a teprve dále uvedl, že nucená dražba oněch nemovitostí byla již povolena pro jiného věřitele pod jinými číslem spisovým a že proto přistupuje k tomuto dražebnímu řízení. Navrhl tedy vedle exekuce přístupem zároveň i povolení dražebního řízení vůbec. Měl býti proto stran povinné Růženy R-ové zamítnut jen návrh na povolení pří- stupu, nikoli však návrh na povolení dražebního řízení vůbec (rozh. čís. 8906 Sb. n. s.). Vymáhající věřiteli navrhující, aby byla povolena nucená dražba nemovitostí, má sice přiložiti k návrhu knihovní výpis a seznam adres osob, které mají býti o povolení dražby zpraveny (§ 133 ex. ř.), což se v projednávaném případě nestalo, avšak nesplnění této povinnosti není důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení vnucené dražby, nýbrž jest na soudě, by z povinnosti úřední, uzná-li to za nutné, nařídil nápravu těchto formálních vad podle §§ 84 a 85 c. ř. s. a § 78 ex. ř. (rozhodnutí čís. 9040 Sb. n. s.).

Citace:

Č. 14903. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 123-124.