Č. 3494.

Administrativní řízení. — Řízení před nss-em: Je-li rozhodnutí úřadu opřeno o několik důvodů, stížnost do tohoto rozhodnutí podaná popírá však jen některé z nich, nechávaje ostatní bez odporu, jest stížnost bezdůvodná, byť i vývody stížnosti byly jinak správné.
(Nález ze dne 15. dubna 1924 č. 6426.)
Věc: Ludvík W. v Bratislavě proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska (min. taj. Dr. Jos. Pavlásek) o odstranění stánku k prodeji novin.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem policejního ředitelství v Bratislavě ze 7. března 1922 bylo st-li sděleno, že novinářské stánky — k jichž postavení na některých ulicích resp. náměstích bratislavských bylo st-li uděleno povolení vým. magistrátu města B. z 28. května 1921, nesmějí se přes noc nechati státi na ulici z následujících důvodů:
1) tvoří překážku v dopravě a mohou zejména ve tmě způsobiti nehodu v dopravě;
2) rozmnožují příležitost ke krádežím a vloupáním a skytají nočním tulákům a jiným podezřelým osobám úkryt;
3) zvyšují nebezpečí ohně v městě;
4) policejní řiditelství nemá dostatek orgánů, aby tyto boudy dalo hlídati.
Rekurs proti výměru tomu podaný župan župy br. a města Br. rozhodnutím ze 30. září 1922 zamítl, uznav důvody I. instance správnými a podotknuv, že st-l ve své žádosti městské radě podané označil stánky za nositelné a na pláně k žádosti připojeném budky ty jsou opatřeny kolečky, a že tedy jen za těchto podmínek se st-li žádaného místa dostalo. Z toho vyplývá, že st-l má a může povinnosti městskými statuty č. 57.510 z r. 1888 uložené bez větších obtíží zadostučiniti. Dalšímu rekursu st-lovu nař. rozhodnutím vyhověno nebylo a výrok župana župy br. byl potvrzen z jeho důvodů.
Ve stížnosti k nss-u podané se namítá, že
a) v noci jest chůze daleko menší než ve dne a nevadí-li stánky ve dne, nemohou vaditi ani v noci,
b) že nebezpečí ohně jest daleko menší, stojí-li tyto dřevěné budky na ulici, kde po případě shoří bez nebezpečí pro okolí, kdežto, vzejmou-li se v průjezdě domovním, jest nebezpečí pro okolí daleko větší, nehledě ani k tomu, že invalidé, kterým jsou stánky ty pronajaty, by je musili na noc stavěti do domovních průjezdů.
Námitkami čelí tedy stížnost jen proti některým důvodům, o něž rozhodnutí I. instance jest opřeno, a sice jen proti důvodu ad 1) a 3). Proti důvodům svrchu sub 2) a 4) uvedeným stížnost vůbec nebrojí.
Tím odňal st-l nss-u možnost, nař. rozhodnutí v těchto stížností nenaříkaných směrech přezkoumávati a jím se vůbec zabývati.
Zůstalo-li však nař. rozhodnutí tímto způsobem o tyto dva důvody opřeno, jest lhostejno, zda druhé dva vývody st-lem napadnuté zákonu odpovídají čili nic, poněvadž i kdyby bylo uznáno na jejich nezákonnost, nebylo by dosaženo cíle st-lem sledovaného, totiž odstranění nař. výroku opřeného, jak uvedeno, o další dva důvody, jichž správnost vůbec popřena nebyla.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3494. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1056-1057.