Čís. 9467.

Usnesení pozůstalostního soudu, jímž byl povolen zápis odevzdací listiny do pozemkové knihy, jest usnesením ve věci knihovní. Dovolací rekurs do souhlasných usnesení nižších soudů jest tu vyloučen.
(Rozh. ze dne 18. prosince 1929, R II 398/29.)
Soud prvé stolice povolil knihovní zápisy na základě odevzdací listiny. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs.
Důvody:
Usnesení pozůstalostního soudu, jímž byl povolen zápis odevzdací listiny do pozemkové knihy, jest usnesením ve věci knihovní, ve smyslu § 126 knih. zák., třebaže bylo vydáno soudem pozůstalostním. Zásadně povoluje zápisy do knih soud knihovní (§ 75 knih. zák.). Ale z tohoto pravidla zná zákon úchylky na př. v §§ 59, 61, 108, 111 knih. zák. a v § 117 nesp. říz. a posléze v případech, kde podle exekučního řádu povoluje soud knihovní zápisy jako způsob exekuce nebo prozatímného opatření, kde knihovní zápisy povolují jiné soudy než soud knihovní. Tato příslušnost k povolení zápisu nemá však významu pro povahu usnesení jako usnesení knihovního. Jen tam, kde zákon povolení zápisu pokládá za výron jiné pravomoci soudní než knihovní, jako ve věci exekuční a prozatímních opatření, má usnesení povolující zápis povahu usnesení exekučního nebo prozatímného opatření. Usnesení pozůstalostního soudu o knihovním zápisu odevzdací listiny nemá takové povahy, poněvadž pozůstalostní řízení jest skončeno pravoplatným odevzdáním a knihovní provedení netýká se úpravy poměrů mezi dědici, jež jest předmětem řízení pozůstalostního. Proto jest podle § 130 knih. zák. do souhlasných usnesení nižších soudů o zápisu odevzdací listiny do pozemkové knihy vyloučen dovolací rekurs (srov. nál. 7142, 8114, 11616 Gl. U.).

Citace:

č. 9467. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 810-811.