Čís. 9285.

Zaslal-li prodatel zboží na několikráte a teprve při poslední zásilce zaslal účet, nebylo založeno sudiště podle § 88, druhý odstavec, j. n. a to ani ohledně této poslední zásilky, domáháno-li se zaplacení úhrnné kupní ceny, aniž by se rozlišovalo mezi jednotlivými dodávkami.
(Rozh. ze dne 18. října 1929, R I 780/29.) Žalobu o zaplacení za dodané zboží zadal žalobce na okresním soudě v M., opřev místní příslušnost o § 88, druhý odstavec, j. n. Námitku místní nepříslušnosti soud prvé stolice zamítl, rekursní soud námitce vyhověl a žalobu odmítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Procesní soud nevyhověl námitce místní nepříslušnosti, pokud jí bylo odporováno příslušnosti dovolaného soudu, kterou žaloba opírala o § 88 druhý odstavec j. n. a uznal se za příslušná. Rekursní soud k rekursu žalovaného změnil usnesení procesního soudu, námitce nepříslušnosti vyhověl a žalobu odmítl maje za to, že příslušnost okresního soudu v M. není v § 88 druhý odstavec j. n. odůvodněna. Podle § 88 druhý odstavec j. n. zakládá se mezi osobami provozujícími obchodní živnost soud splniště také tím, že se přijme faktura zaslaná zároveň se zbožím nebo již před jeho dojitím, jež jest opatřena doložkou, že se placení má státi na určitém místě a že na témže místě mohou býti podány žaloby z tohoto obchodu, leč že by 1. bylo namítáno a) proti této doložce neb b) vůbec proti faktuře, že odporují smlouvě, nebo 2. že by faktura bez poznámky byla vrácena, nebo 3. že by fakturovaná zásilka jako neobjednaná byla odmítnuta. Není sporno, že obě strany jsou obchodníky a že faktura ze dne 15. září 1928 obsahovala doložku »splatno a žalovatelno v M.«. Jde tedy předem o to, zda účet ze dne 15. září 1928 byl žalovanému zaslán před neb nejpozději zároveň se zbožím. Rekursní soud zjistil, že žalobce zasílal zboží podle účtů ze dne 15. září na několikráte a že teprve při poslední zásilce odeslal účet. Z toho dovodil rekursní soud správně, že doložka mohla by míti účinek jen ohledně zboží, které bylo zároveň s účtem zasláno, tedy nikoli i ohledně zboží dodaného již dříve. Leč doložka nepůsobí ani ohledně zboží odeslaného zároveň s účtem, to proto, že se žalobce domáhá úhrnné kupní ceny za veškeré zboží dodané podle faktury ze dne 15. září 1928, a nerozlišuje mezi jednotlivými dodávkami, čímž zřejmě dal na jevo, že svůj nárok pokládá za jednotný a že se dovolává ohledně celého tohoto nároku rozhodnutí téhož soudu. Příslušnost dovolaného soudu ohledně žalobcova nároku v jeho celku není však po rozumu § 88, druhý odstavec j. n. opodstatněna, jak vychází již z předchozí úvahy.

Citace:

č. 9285. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 457-458.