Čís. 9303.

K úmluvě v učební smlouvě, podle níž se nezletilec podvoluje rozhodčímu soudu společenstva, je třeba schválení poručenstva.
(Rozh. ze dne 25. října 1929, R I 788/29.)
Nezletilá žalobkyně učila se u žalovaného kadeřnictví. Učební smlouvou podvolila se žalobkyně rozhodčímu soudu společenstva kadeřníků. Byvši žalovaným propuštěna, domáhala se na něm žalobou udělení souhlasu podle § 102, čtvrtý odstavec, živn. ř. Žalovaný namítl nepříslušnost soudu, ježto se strany podvolily živnostenskému rozhodčímu soudu kadeřníků. Soud prvé stolice vyhověl námitce nepříslušnosti, rekursní soud ji zamítl. Důvody: Nejprve jest zkoumati, zda jest učební smlouva pro žalobkyni platná ohledně převzatých povinností. Učební smlouva je podepsána jen žalovaným, Františkem K-em, předsedou společenstva, a Annou Setbovou, matkou nezletilé žalobkyně. Nezletilec může na sebe vzíti povinnosti jen se svolením poručníka a v důležitějších případech se svolením poručenského soudu ve smyslu § 233 obč. zák. Učební smlouva těchto předpisů nedbá, není poručníkem podepsána a proto není nezl. žalobkyně ohledně převzatých povinností učební smlouvou vázána. Prvý soud, cítě se vázaným učební smlouvou, pochybil, a je proto doložka 10 učební smlouvy, že se obě strany podrobují smírčímu soudu společenstva kadeřníků, bezvýznamná.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud správně rozpoznal, že odstavec 10. učební smlouvy ze dne 16. ledna 1928 není pro žalobkyni, nezl. Gertrud» Sch-ovou, závazný. Z učební smlouvy plyne totiž nepochybně, že úmluva v odstavci 10., podle níž se obě strany podrobují rozhodčí my soudů společenstva kadeřníků, nebyla schválena poručenstvem nezletilé žalobkyně, ač jde o závazek, který nezletilec podle § 244 obč. zák. nemůže na se vzíti bez schválení poručenstva. Stěžovatel marně se dovolává § 246 obč. zák., podle něhož se může nezletilec i bez přivolení poručníkova smlouvou samostatně zavázati ke službám, neboť o to nyní nejde, nýbrž v tomto mezisporu jest jen řešiti otázku, zda se nezl. žalobkyně podrobila platnou úmluvou příslušnosti rozhodčího výboru živnostenského společenstva podle § 122 živn. řádu, a na tuto zvláštní úmluvu se ustanovení § 246 obč. zák. nevztahuje.

Citace:

č. 9303. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 501-502.