Čís. 9324.
Nezaplatil-li dlužník včas vyrovnací kvóty, jest vyrovnání zmatečným (§ 57 vyr. ř.), třebas dlužník omylem o pohledávce nevěděl.
(Rozh. ze dne 26. října 1929, Rv II 110/29.)
Žalobě o zaplacení peněžité pohledávky bylo vyhověno soudy všech tří stolic.
Nejvyšší soud uvedl ku konci
důvodů:
Žalovaná se nemůže vymlouvati ani na vyrovnání. Pohledávka žalobcova ma náhradu platů šroubárně nepodléhá vyrovnacímu řízení, ježto směneční žaloba byla podána teprv 2. ledna 1926, tedy po zahájení vyrovnacího řízení. Dovozné zaplatil žalobce ovšem již před zahájením vyrovnacího řízení a pohledávka na vrácení dovozného podléhá tedy vyrovnám, ježto vznikla před jeho zahájením. Ale proto, že žalovaná nesplatila na dovozné včas vyrovnacích kvot, jest vyrovnání podle § 57 vyr. ř. zmatečné. Nezáleží na tom, že žalovaná o této pohledávce omylem nevěděla. Zákon v § 57 vyr. ř. v tom směru nerozeznává a důsledky svého omylu musí nésti žalovaná sama.
Citace:
č. 9324. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 537-537.