Č. 2432.

Státní úředníci: Státnímu úředníku čsj. kategorie E na Slovensku, který dne 26. února 1919 nebyl kancelářským pomocníkem neb oficiantem, nýbrž župním kancelářským úředníkem, nelze při propočtení služební doby odečísti dobu 7 roků podle § 4 č. 2 vl. nař. č. 666/1920.
(Nález ze dne 30. května 1923 č. 9182.)
Věc: Martin Č. v L. proti ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska (odb. rada Dr. Karel Ludwig) o propočítání služební doby.

Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Ministr pro Slov. propočítávaje ve smyslu zákona z 9. dubna 1920 č. 222 Sb. nař. rozhodnutím z 16. ledna 1922 služební dobu st-le jako adjunkta politické správy dle lhůt časového postupu skupiny E, započetl mu také nepřetržitou službu od 21. října 1894, v níž sloužil st-1 do 31. prosince 1897 jako finanční dozorce, od 1. ledna 1898 do 12. ledna 1898 jako diurnista u sedrie, od 13. ledna
1898 do 28. února 1899 jako župní diurnista, od 1. března 1899 do 28. února 1909 jako župní kancelista, od 1. března 1909 do 31. prosince 1919 jako župní oficiál a od 1. ledna do 31. prosince 1920 ve státní kancelářské službě politické, avšak od jeho celkové doby služební odečetl mu po rozumu §u 4 č. 2 nař. z 22. prosince 1920 č. 666 Sb. a dle zákona z 18. února 1919 č. 89 Sb. dobu 7 roků, i zařadil ho dle zbývající služební doby 21 roků, 8 měsíců, 10 dnů do požitků 1. stupně VIII. hodn. třídy. Stížnost odvolávajíc se na nepřetržitou služební dobu st-le jako úředníka vyjmenovaného na systemisované místo župního kancelisty ode dne 28. února 1899, vytýká vzhledem na tento karakter veřejného úředníka nezákonnost odpočítání 7 roků a domáhá se dle toho zařadění st-le do požitků 4. stupně VIII. hodnostní třídy. – – –
O stížnosti uvážil nss toto: ....
Nss ponechává nerozhodnutou otázku, zda služba st-lova před 1. lednem 1920 konaná byla službou státní a staví se na stanovisko žal. úřadu citováním § 4 projevené, že jde o takovou službu. Tu pak je na sporu jediné otázka, byl-li žal. úřad oprávněn odpočítati st-li 7 služebních roků.
Dle zákonných předpisů při tom uváděných předpokládal žal. úřad, že prostřednictvím § 4 č. 2 a § 3 č. 2 cit. nař. č. 666 dlužno tu užíti zákona z 18. února 1919 č. 89 Sb., poněvadž byl pro st-le dříve směrodatný.
Žal. úřad je však v právním omylu. Zákon ten vztahoval se dle svého znění toliko na kancelářské oficianty a kancelářské pomocníky, tam blíže označené, kteří v den účinnosti zákona, to jest dne 26. února 1919 byli ve službách čsl. republiky, resp. na ty státní čsl. úředníky XI., X. neb IX. hodn. třídy po dni 28. října 1918 jmenované, kteří před svým jmenováním oficianty neb pomocníky byli.
K těm st-1 nepatřil, neboť byl dle obsahu nař. rozhodnutí samotného, souhlasícího se správními spisy, v onen rozhodující den, t. j. 26. února 1919 župním kancelářským úředníkem a dočasně jmenovaným čsl. státním pragmatikálním úředníkem, nebyl tedy v tento den ani župním oficiantem neb kancelářským pomocníkem čsl. státu a nebylo při jeho jmenování pragmatikálním úředníka postupováno na základě cit. zák. č. 89 z r. 1919, následkem čehož nelze naň použíti předpisu § 4 č. 2 cit. nař. č. 666 z r. 1920.
Již z tohoto důvodu nebylo možno odpočítávati st-li podle onoho zákona a nařízení služebních let, pročež bylo nař. rozhodnutí, založené na mylném použití právního pramene, zrušiti dle § 7 zák. o ss.
Okolnost, že stížnost eventuelně připouští odpočítání 14 měsíců služby st-lovy, musí ponechati nss stranou, poněvadž nejprve musí o tom administrativní úřady rozhodnouti, má-li se tak a z kterého důvodu státi (§ 5 zák. o ss), což se dosud nestalo.
Rovněž nemohl se nss obírati otázkou, lze-li považovati služby st-lem před jeho jmenováním úředníkem státním konané ve smyslu § 15 nař. č. 666 z r. 1920 za rovnocenné, poněvadž otázka ta dle jedině směrodatného obsahu nař. rozhodnutí a stížnosti na sporu nebyla.

Citace:

č. 2432. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 173-174.