Č. 2868.Učitelstvo: O ustanovení cvičných učitelů jako učitelů hlavních — věta jako při Boh. 2867.(Nález ze dne 15. listopadu 1923 č. 19 287.)Prejudikatura: Boh. adm. č. 962, 2543 a 2867.Věc: Jan Š., Karel F. a Ladislav L. v S. (adv. Dr. Emil Lingg z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty (odb. rada Kar. Hrdina) o služební postavení. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: St-lé složivší zkoušku způsobilosti pro školy občanské byli suplujícími cvičnými učiteli a to Š. od 1. listopadu 1917, F. od 15. září 1913 a L. od 1. listopadu 1914. Všichni tři byli podle § 8 služ. pragm. učitelské později prohlášeni za stálé suplenty. Výnosy žal. úřadu z .... byli od 1. září 1919 jmenováni definitivními cvičnými učiteli ad personam. Jejich žádosti za ponechání výhod § 48 sl. pragm., t. j. za uznání, že ze zákona jsou hlavními učiteli učitelských ústavů, nebylo nař. rozhodnutím vyhověno. O stížnostech uvážil nss takto: 1Pokud st-l Karel F. při veřejném ústním líčení opíral svůj domnělý nárok na výhodu § 48 služ. pragm. o to, že podle § 1 zákona č. 275/19 byl od 1. dubna 1919 »zatímním profesorem«, tedy nelze ani v tomto směru uznati jeho vývody důvodnými. Nss nemohl vzhledem k § 5 zákona z 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 řešiti otázku, zda st-l skutečně od 1. dubna 1919 jest zatímním profesorem, poněvadž otázka tato nebyla předmětem rozhodování žal. úřadu. Avšak i kdyby tomu tak bylo, neplynulo by z toho nic pro otázku nároku podle § 48, druhé věty, poněvadž zatímní profesoři podle § 1 zák. č. 275/1919 a čl. 7 § 1 zákona č. 541/19 jsou v podstatě totéž, čím byli dříve zkoušení suplenti, nejsou však na roven postaveni dřívějším učitelům provisorním, a poněvadž jedině provisorním cvičným učitelům — vedle cvičných učitelů definitivních — výhoda uvedená přísluší. 4. (jako u nálezu předešlého).důvody 1., 2., 3. jako v nálezu Boh. 2867.- - - -