Č. 3425.

Živnostenské právo: Skutková podstata přestupku § 59 živn. řádu je dána, jestliže zástupce firmy, která má ohlášenu živnost obchodu s fotografickými zvětšeninami, vyhledává objednávky na fotografické zvětšeniny — vyráběné firmou jinou — mimo stanoviště firmy, ti osob, které zvětšenin těch pro svoji živnost nepotřebují a bez výslovného písemného vyzvání.
(Nález ze dne 31. března 1924 č. 4529).
Věc: Josef T. ve St. proti zemské správě politické v Praze o trestní nález pro přestupek dle § 59 živn. řádu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem osp-é z 2. září 1922 byl Josef T. ve St. jako zástupce firmy J. Sch. v Drážďanech uznán vinným přestupem § 59 živn. řádu, kterého se dopustil tím, že neoprávněně vyhledával objednávky na fotografické zvětšeniny, a odsouzen proto na základě § 132 živn. ř. na 100 pokuty ve prospěch reservního fondu okr. nem. pokladny v D., po případě 10 dní vězení.
Odvolání jeho zsp v Praze nař. rozhodnutím nevyhověla s odůvodněním, že skutková podstata přestupku jest jeho doznáním prokázána.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto: — — —
Stížnost namítá, že zde není skutková podstata přestupku § 59, odst. 2 živn. řádu ve znění zák. z 25. února 1902, č. 49 ř. z., již proto, že tento předpis se vztahuje toliko na vyhledávání objednávek na zboží, a nikoliv na provádění živnostenských prací. Leč tuto námitku nelze uznati důvodnou.
Ze spisů osp-é v D. vysvítá, že předmětem živnosti, již Jan Sch. ohlásil dne 16. března 1921 u osp-é byl obchod s fotografickými zvětšeninami. Jan Sch. sám pak opětně v protokolu z 22. května 1922 a ze 4. listopadu 1922, v prvním případě za přítomnosti st-le Josefa T., prohlásil, že objednávky týkají se provedení fotografických zvětšenin, které se provádějí u firmy L. v Č., z čehož následuje, že Jan Sch. zvětšeniny sám vůbec nevyráběl, nýbrž dodával na objednávky výrobky jinými osobami zhotovené, tedy zboží.
Podle § 59, odst. 2 živn. řádu jest však majitelům živností nebo jejich zmocněncům dovoleno vyhledávati objednávky na zboží mimo staveniště u osob, které ho pro svoji živnost nepotřebují, toliko v jednotlivých případech na výslovné písemné vyzvání, které má zníti na určité zboží a svědčiti majiteli živnosti. Z obsahu objednacích lístků však vysvítá, že v daném případě nešlo o vyhledávání objednávek na předchozí písemní vyzvání, což vysvítá i z výpovědi st-le a Jana Sch. z 22. května 1922, kteří doznali, že zřízenci jejich rozdávají stranám objednací lístky, zároveň přijímají objednávky a závdavek.
Měl tudíž žal. úřad v této skutkové podstatě dostatečnou oporu pro svůj výrok, že Josef T. jako zástupce firmy J. Sch. se dopustil přestupku § 59 živn. řádu, a bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3425. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 920-921.