Č. 3282.

Státní zaměstnanci: I. * Nárok na vyšší drahotní přídavky na nemanželské dítko otci s jeho svolením v matrice narozených připsané není dle nař. z 23. června 1919 č. 348 Sb. zásadně omezen na dobu následující po zapsání nemanželského otce do matriky. — II. * Dodatečné splnění vyživovacích povinností státního zaměstnance k nemanželskému dítku nebrání vzniku nároku na přiznání drahotních přídavků ve smyslu čl. II. téhož nař.
(Nález ze dne 25. února 1924 č. 350.)
Věc: Eduard R. v R. proti ministerstvu spravedlnosti o drahotní přídavek.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem okr. soudu v L. ze 7. listopadu 1921 uznán byl st-1 otcem nemanželského dítka Marty S., nar. dne 8. dubna 1920, a byl odsouzen, aby ode dne podání žaloby, t. j. od 20. července 1921, platil na vydržování dítka toho 60 Kč. měsíčně.
Rozsudkem sedrie v Levoči z 23. srpna 1922 byl rozsudek okr. soudu změněn v ten smysl, že st-1 jest povinen platiti na výživu dítka Marty S. měsíčně 200 Kč od 20. července 1921 do 8. dubna 1934. V důvodech rozsudku se praví, že vzhledem k služebním požitkům st-lovým a vzhledem k tomu, že za předpokladu lehko splnitelných podmínek nař. z 23. června 1919 č. 348 Sb. má žal. právo požadovat pro svoje ne- manželské dítko služební přídavek měs. 754 K, uznává sedrie přiměře- ným, aby st-1 platil aspoň 200 Kč měsíčně.
Písemným prohlášením z 10. října 1922 svolil st-1 k tomu, aby mu zmíněné již dítko mimo manželství zrozené bylo v matrice narozených připsáno. Toto svolení vydal st-1 ve smyslu čl. II. posl. věty nař. č. 348/ 1919. V důsledku toho byl duchovní správou mor. zem. porodnice v Brně st-1 v knize narozených dne 16. října 1922 zapsán jako otec řečeného dítka.
Podáním z 19. října 1922 pak žádal st-1, odvolávaje se na rozsudek sedrie v L. a na zápis v knize narozených, jako otec zmíněného dítka, aby mu od 8. dubna 1920 byly poukázány ve smyslu čl. II. posl. věta nař. 348/1919 zvýšený drahotní přídavek a mimořádná jakož i nouzová výpomoc pro toto dítko Připomenul, že jakmile toto zvýšení obdrží, zaplatí za dobu od 8. dubna 1920 do 8. září 1922 za každý měsíc po 200 K k rukám poručníka dítěte.
Výměrem presidia soudní tabule v Košicích z 24. října 1922 resp. ze 7. listopadu 1922 byl pak st-li vyměřen zvýšený drahotní přídavek jakož i mimořádná a nouzová výpomoc s ohledem na řečené dítko od 1 května 1920 počínajíc.
Podáním z 12. prosince 1922 sdělil okr. soud v Z. jakožto soud poručenský žal. úřadu, že st-1 platil na alimentech na dítko Martu S. od 1. května 1920 počínaje měsíčně 200 K zaslav dne 9. prosince 1922 za dobu od 1. května 1920 do 31. srpna 1920 částku 5600 K a platě od 1. září 1922 měsíčně po 200 Kč. Ježto však zvýšení drahotních přídavků st-lových činí 754 K měsíčně, mínil okresní soud v Z., že se st-1 na újmu nezl. dítka nebo na újmu eráru obohatil.
Nař. rozhodnutím bylo pak presidiu soudní tabule v K. sděleno, že ustanovení čl. II. nař. 348/1919 mělo zřejmě tu intenci, aby nemanželské dítko, pokud se týče drahotních přídavků, bylo na roven postaveno dítku manželskému, jestliže otec o ně pečuje jako o dítko manželské. Nežije-li dítko ve společné domácnosti s otcem, předpokládá se, že otec pečuje o ně jako o manželské, jestliže bylo připsáno v matrice nemanželskému otci s jeho svolením a otec k němu plní vyživovací povinnosti. Vyšší drahotní přídavek na takové nemanželské dítko přísluší však teprve od té doby, kdy dítko bylo v matrice připsáno (resp. od 1. dne měsíce následujícího po zápisu; § 47 sl. pragm.). Že u st-le nebyl před zápisem do matriky dán ani předpoklad plnění vyživovacích povinností, vyplývá z toho, že se dal na alimenty žalovati. Žal. úřad nařídil pak soudní tabuli v K., aby st-li podle toho znovu byly upraveny drahotní přídavky na jeho nemanželské dítko a aby přeplatky na drahotních přídavcích dříve nesprávně poukázaných mu byly předepsány k náhradě.
Intimujíc tento výnos, presidium soudní tabule v K. výměrem ze 14. února 1923 vyslovilo, že poukaz ze 24. října 1922 a ze 7. listopadu 1922 pro dobu od 1. května 1920 do 30. října 1922 pozbývá účinnosti a ponechalo zmíněné poukazy v platnosti teprve pro dobu od 1. listopadu 1922, předepsavši zároveň st-li přeplatek vzniklý za dobu od 1. května 1920 do 31. října 1922 částkou 20775 Kč k náhradě.
Rozhoduje o stížnosti vycházel nss z následujících úvah:
Stížnost brojí toliko proti názoru žal. úřadu, že st-li příslušejí vyšší drahotní přídavky na nemanželské dítko teprve ode dne, kdy mu v matrice bylo připsáno a kdy začal platiti alimentační dávky. Dle mínění st-le má zápis v matrice, třeba byl teprve dne 10. října 1922 proveden, za následek, že st-1 musí býti považován za nemanželského otce dítěte ode dne narození dítka.
Stížnost namítá dále, že ustanovení čl. II. nař. ze dne 23. června 1919 č 348 Sb. hodí se i na případ, když nemanželský otec splnil své vyživovací povinnosti pro praeterito. Ježto pak st-1 zaslal poručenskému soudu v Z. alimentační dávky za celou dobu od narození dítka, splnil tím dodatečně svoji alimentační povinnost a splnil tím i podmínku článkem II. nař. 348/1919 předepsanou.
Nss stížnosti da/ za pravdu v obou těchto směrech.
Čl. II. nař. 348/1919 stanoví, že nemanželské děti posuzují se stejně jako legitimní děti zaměstnance také tehdy a) jsou-li s jeho svolením v matrice jemu připsány a b) plní-li k nim vyživovací povinnosti.
Prvým předpokladem nároku, aby nemanželské dítko bylo postaveno na roven dětem legitimním, jest, že přirozený otec dítka i vůči úřadům matričním jako otec jeho se prohlásil.
Zápis nemanželského otce do matriky, stal-li se s jeho svolením, tvoří dle § 64 o. z. o. plný důkaz otcovství. Právní status otcovství nemanželského dítěte se tedy zápisem do matriky nezakládá, nýbrž osvědčuje, a není proto možno v právních vztazích, které se k otcovství poji, datovati otcovství teprve ode dne zápisu do matriky, nýbrž již od zrození nemanželského dítka.
Druhý zákonný předpoklad nároku na drahotní přídavek dle cit. nař. jest ten, že nemanželský otec plní k svému nemanželskému dítěti vyživovací povinnost. Nař. nerozeznává, zdali ji plní ze svého svobodného rozhodnutí, či teprve, když byj k tomu uznán povinným. Dle textování čl. II. nař. není také rozhodno, zdali svou povinnost vyživovací plnil v periodických dávkách, či dodatečně úhrnnou sumou. Záleží jen na tom, zdali této své povinnosti plně dostál.
Nař. rozhodnutí připisuje však časovému momentu jak zápisu do matriky tak i splnění povinnosti vyživovací význam, který po náhledu nss z ustanovení čl. II. cit. nař. nelze mu přikládati. Spočívá tedy na mylném náhledu právním, pročež slušelo je dle § 7 zák. o ss zrušiti.
Tím odpadá potřeba zabývati se námitkou odvodního spisu žal. úřadu, že výměr presidia soudní tabule z 24. října 1922 byl jenom výplatným opatřením, které jsouc nezákonné mohlo kdykoliv úřadem býti změněno, — a nemusil tedy nss řešiti otázku, zda oba výměry presidia soudní tabule z 24. října 1922 a ze 7. listopadu 1922, jakkoli byly vydány o nároku st-lem na úřad vzneseném a o konkrétní skutečnosti a právní předpisy opřeném, byly způsobilé právní moci; otázku tuto bylo tím méně řešiti, ježto st-1 v tomto směru vůbec žádné námitky neformuloval.

Citace:

č. 3282. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 656-658.