Čís. 14411.
Návrh na pokračování v řízení jsoucím v klidu, učiněný před uplynutím zákonné nebo smluvené lhůty, jest odmítnouti z úřadu nebo k návrhu odpůrcovu. Nestalo-li se tak, jde o vadnost, jež je napravena tím, že druhá strana se pustila do jednání nevytknuvši porušení předpisů o klidu řízení.
(Rozh. ze dne 29. května 1935, R II 220/35.) »
Žalobce nenavrhl rozsudek pro zmeškání při prvém roku, k němuž se žalovaný nedostavil, a pustil se rovněž do jednání při roku, který byl nařízen po podání žalobní výpovědi. Prvý soud vyslovil na to zmatečnost dosavadního řízení a nařídil znovu prvý rok z důvodu, že žalovaný nebyl při prvém roku přítomen (§ 477 čís. 5 c. ř. s.). Rekursní soud zrušil výrok prvého soudu, pokud jím prvý soud vyslovil zmatečnost řízení a uložil prvému soudu pokračování v jednání. Důvody: Poněvadž žalovaný nebyl při prvém roku přítomen, nejednal a také nejednal proti němu žalobce. Měl proto nastati klid řízení. Jednalo-li se však přesto, není řízení zmatečné, nýbrž toliko vadné. Tato vada však nebyla včas vytýkána a jestliže tudíž bylo dále jednáno, ač vada ta tu byla, byla tato vada napravena a dalším jednáním schválena, zejména i žalovaným, jenž podal zejména žalobní odpověď. Je sice správné, že měl býti vyčkán vzhledem k nastalému klidu řízení návrh stran. Avšak tím, že strany jednaly a návrhy činily ve sporu, jest tento- nedostatek tím napraven. Poněvadž žalovaný neučinil námitek, jež mohl učiniti jen při prvém roku, není třeba nařizovati ještě znova prvý rok a lze tedy, ježto zmatečnosti tu není a vadnost řízení byla napravena, pokračovati ve sporu tam, kde se přestalo, zejména když i tříměsíční doba klidu řízení dávno již uplynula.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
je přisvědčili názoru rekursního soudu, že tu nešlo o zmatečnost řízení, nýbrž o vadnost, kteráž byla dodatečně napravena a dalším jednáním schválena. Účinky spojené se zmeškáním prvého roku pro žalovaného nenastaly, poněvadž žalobce neučinil ihned návrh na vydání rozsudku pro zmeškání dle § 396 c. ř. s. a měl v důsledku toho nastati klid řízení ohledně tohoto žalovaného (§§ 170, 133, odst. 2 c. ř. s., Hora, Civilní řád soudní, Kompas vydání, poznámka č. 3 k § 396 c. ř. s. str. 720). Pokračování ve sporu v takovém případě lze ovšem předsevzíti jen na návrh některé strany (§ 169 c. ř. s.), a byl-li návrh takový učiněn před uplynutím tříměsíční nebo smluvené delší lhůty, má býti odmítnut z úřadu nebo k návrhu odpůrcovu.,Jednání proti tomuto předpisu by zakládalo vadnost, která však může býti napravena tím, že druhá strana se pustila v jednání, nevytýkajíc porušení předpisů o klidu řízení (§ 196 c. ř. s., Hora, Československé právo civilní právo procesní II díl str. 299). Jestliže v souzeném případě žalovaný podal včasně žalobní odpověď s příslušným návrhem, ač nebyl při prvém roku přítomen ani řádně zastoupen, projevil tím vůli věc projednávali a v řízení pokračovati. Bylo na žalobci, aby vytkl aspoň při roku k ústnímu jednání ustanoveném vadnost řízení pro porušení předpisů o klidu, toho však žalobce neučinil a v jednání se pustil. Tím byla vadnost řízení napravena.