Čís. 14170.

Domáháno-li se žalobou solidárního plnění na otci a na nezletilém synu, nemůže otec zastupovat! nezletilého syna v tomto sporu a jest dítěti zříditi kolisního opatrovníka. Nestalo-li se tak, jest řízení zmatečným počínajíc doručením žaloby.
(Rozh. ze dne 15. února 1935, R I 55/35.)
Žalobce tvrdě, žalovaný Stanislav N. koupil od něho různé zboží pro usedlost svého syna spolužalovaného nezl. Zdeňka N., v jehož hospodářství dodané zboží bylo též spotřebováno, domáhá se žalobou, by oba žalovaní byli uznáni povinnými solidárně zaplatiti kupní cenu. Žaloba pro nezl. Zdeňka N. byla doručena k rukám jeho otcovského opatrovníka spolužalovaného Stanislava N. Prvý soud vyhověl žalobě rozsudkem pro uznání. K odvolání nezl. žalovaného Zdeňka N. zrušil odvolací soud rozsudek prvého soudu, pokud se týkal tohoto žalovaného a prvému soudu uložil, vyhradiv svému usnesení právní moc, nové jednání a rozhodnutí. Důvody: Podle § 152 obč. zák. jest otec nezletilce ohledně jednání, kterým tento nezletilec má býti zavázán, zpravidla podroben předpisům, platným pro poručníky a opatrovníky. Podle § 233 obč. zák. nemůže poručník, tedy podle § 152 obč. zák. ani otec, vůbec nic vykonati bez soudního svolení ve všech věcech, které nenáležejí k řádnému hospodaření a které jsou zvlášť důležité. Sem náleží i uznání žalobního nároku. V daném případě byl žalován jak otec tak i nezletilec. Otec, jemuž byla i žaloba proti nezletilci doručena, uznal žalobní nárok jménem vlastním a též jménem nezletilce, ačkoliv k tomu neměl schválení opatrovnického soudu. Podle zákona byl otec povinen (§ 233 obč. zák.) napřed si opatřiti schválení opatrovnického soudu, chtěl-li i za svého nezletilého syna uznati žalobní nárok, a tak nezletilce zavázati ku placení pohledávek z jeho jmění. Uznání otcovo bez schválení opatrovnického soudu ohledně nezletilce bylo právně nezávazné, a nebyl nezletilec žalovaný při jednání o žalobě ve skutečnosti vůbec zastoupen. Jest proto dán uplatněný důvod zmatečnosti podle § 477 čís. 5 c. ř. s.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Hledíc k žalobní prosbě, která zní na odsouzení obou žalovaných k solidárnímu plnění (§ 891 obč. zák.) a hledíc k možnému regresnímu nároku Stanislava N. proti spolužalovanému jeho synu, kdyby celý zažalovaný dluh ze svého zaplatil (§ 896 obč. zák.), byla tu taková kolise zájmů, pro kterou nemohl otec nezletilého syna v tomto sporu vůbec zastupovati, a měl mu býti zřízen kolisní opatrovník již k doručení žaloby (§ 271 obč. zák. §§ 6, 7 c. ř. s.). Nebyl tedy nezletilý Zdeněk N. v tomto sporu řádně zastoupen a jest tu zmatek podle § 477 čís. 5 c. ř. s., ke kterému jest přihlížeti z úřadu (sb. n. s. čís. 142). Následkem toho netřeba se obírati otázkou, zda by byl otec potřeboval svolení opatrovnického soudu k uznání žalobního nároku jménem svého nezletilého syna.

Citace:

č. 14170. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 163-164.