Čís. 14757.

Zákaz zcizení a zatížení, váznoucí na nemovitosti podle § 60 vlád. nař. o stavebním ruchu čís. 191/21 a § 2 vlád. nař. čís. 355/22, vztahuje se i na služebnost požívání.
(Rozh. ze dne 5. prosince 1935, R I 1261/35.) Prvý soud zamítl žádost za Vklad služebnosti požívání na nemovitost, na níž byl vložen zákaz zcizení a zatížení podle § 60 vlád. nař. čís. 191/21 sb. z. a n. a § 2 vlád. nař. čís. 355/22 sb. z. a n., rekursní soud žádaný vklad povolil.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Nelze přisvědčiti názoru rekursního soudu, že zákaz zcizení a zatížení váznoucí na nemovitosti, o kterou jde, podle § 60 vlád. nař. o stav. ruchu čís. 191/21 sb. z. a n. a § 2 vlád. nař. čís. 355/22 sb. z. a n. nevztahuje se na služebnost požívání, poněvadž prý to není zatížením, nýbrž pouze přenesením stávajícího a obvykle vlastníku reality patřícího práva na její výnos na osobu třetí. Služebnost požívání, která se zapisuje na listu závad C vložky poz. knihy, je zatížením nemovitosti, neboť ji znehodnocuje, což se jeví zejména při jejím prodeji dobrovolném i exekučním (§§ 150, 227 ex. ř.). Okolnost, že služebnost požívání, o jejíž knihovní zápis jde, nebyla založena soukromým listinným projevem vlastníka nemovitosti, nýbrž odevzdací listinou, nemá významu, neboť odevzdací listina, třebas je listinou veřejnou, upravuje jen poměry mezi dědici, tedy poměry soukromoprávní, a mimo to uvedená odevzdací listina spočívá výslovně na dohodě dědické, tedy na jednání soukromoprávním. Rovněž není správný názor, že právo služebnosti požívání založené onou odevzdací listinou, nemůže býti dotčeno osobním závazkem vlastníků nemovitosti později převzatým. Zákaz zcizení a zatížení nemovitosti má chrániti záruku státní převzatou výměrem ministerstva sociální péče ze dne 31. července 1922 čís. 14008/22 podle § 27 odst. 1 čís. 1 zákona o stavebním ruchu čís. 45/22, vládního nařízení čís. 355/22 a čís. 191/21 sb. z. a n., tedy před vydáním zmíněné odevzdací listiny a jde o zákaz uložený zřejmě v zájmu veřejném, tedy o zákaz práva veřejného (rozh. čís. 8853 sb. n. s.).

Citace:

č. 14757. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 897-898.