Čís. 14164.

Podstata důvodu zmatečnosti podle § 477 čís. 9 c. ř. s.
Je-li rozsudkový nález sám sebou v rozporu, jest pro zmatečnost zrušiti rozsudek celý a nelze uvažovati, pokud je rozsudkový výrok podle ostatního obsahu spisů správný a pokud nikoli, a podle toho zrušení obmezovati. Šlo-li o rozsudek pro zmeškání, jest naříditi jen vynesení nového rozsudku, nikoli další jednání ve věci.
(Rozh. ze dne 14. února 1935, R I 105/35.)
Rozsudkem pro zmeškání uznal prvý soud podle žalobního návrhu, že žalovaný František B. pokládá se za nemanželského otce nezl. Marie L-ové a že jest povinen zaplatiti matce dítěte Alžbětě K-ové 1350 Kč a nezl. Františku K-ovi měsíčně výživné. Odvolací soud nevyhověl odvolání žalovaného, pokud odporovalo výtkou zmatečnosti podle § 477 čís. 9 c. ř. s. výroku o otcovství a zaplacení 1350 Kč matce dítěte Alžbětě K-ové, vyhověl však jeho odvolání do výroku o placení výživného nezl. Františku K-ovi, v této části zrušil rozsudek prvého soudu pro zmatečnost podle § 477 čís. 9 c. ř. s. a uložil mu nové jednání a rozhodnutí z těchto důvodů: Jde o žalobu 1. nezletilého dítěte Marie L-ové, 2. matky dítěte Alžběty K-ové a sice ad 1. o zjištění otcovství a placení výživného, ad 2. o zaplacení útrat porodu, šestinedělí a výživy dítěte v úhrnné částce 1350 Kč. K odůvodnění těchto žalobních nároků jest v žalobě tvrzeno, že Alžběta K-ová porodila nezl. Marii L-ovou, že žalovaný souložil s nemanželskou matkou v kritické době § 163 obč. zák., jest zaměstnán jako krejčí v státních dílnách, že žalobkyně Alžběta K-ová zaplatila za žalovaného útraty porodu, na vlastní výživu v šestinedělí, na výživu dítěte, celkem 1350 Kč. Tomuto skutkovému ději odpovídá žalobní prosba, aby žalovaný byl uznán za otce nezl. Marie L-ové a povinným zaplatiti matce dítěte Alžbětě K-ové shora uvedené náklady, odporuje však obsahu žaloby prosba další, která vznikla patrným přepsáním při sepisování žaloby, aby žalovaný byl uznán povinným platiti dítěti nezl. Františku K-ovi výživné. Když žalovaný zmeškal první rok, bylo podle § 396 c. ř. s. pokládati shora uvedený skutkový přednes dostavivšího se zástupce obou žalobců za pravdivý a nebylo překážek, vyhověti žalobě ohledně zjištění otcovství k nezl. žalobkyni Marii L-ové podle § 163 obč. zák. a ohledně nároku matky dítěte na zaplacení částky 1350 Kč podle §§ 167 a 1042 obč. zák. Tato část rozsudku neobsahuje žádných odporů, neboť odpovídá žalobě a skutkovým přednesům a ježto šlo o rozsudek pro zmeškání, nebylo ve zkráceném vyhotovení jeho třeba uváděti důvody (nař. min. sprav. z 2. června 1914 čís. 125 ř. z.). Není proto tato část rozsudku stižena vytýkanou zmatečností. Pokud ovšem rozsudkem dále bylo uloženo žalovanému, aby platil výživné nezl. Františku K-ovi, není odůvodněno, aby žalovaný platil výživné tomuto nezletilci a odporuje si rozsudek ukládaje žalovanému povinnost platiti nezl. Františku K-ovi, když zjišťuje otcovství k nezl. Marii L-ové, a nikoliv nezl. Františku K. Jde tedy v tomto směru od odpor, zaviněný nesprávnou žalobní prosbou, kteréžto vadě nelze odpomoci opravou rozsudku, jest proto v této části rozsudek podle § 477 čís. 9 c. ř. s. zmatečným a musil býti v této části zrušen. Bude nyní věcí prvního soudu, aby se stranami dále o této části žaloby jednal a po případném doplnění věci znovu rozhodl.
Nejvyšší soud k rekursu žalovaného změnil usnesení odvolacího soudu, zrušil celý rozsudek prvého soudu a uložil mu, by vynesl nový rozsudek pro zmeškání.
Důvody:
Z důvodů zmatečnosti rozsudku uvedených v § 477 č. 9 c. ř. s. běží v souzeném případě o důvod, kdy je rozsudkový výrok sám sebou v rozporu. jde tu o formální nedostatek rozsudkového nálezu, který jest od meritorního obsahu rozsudku odpoután; tento důvod zmatečnosti může zde tedy býti, i když je rozsudek meritorně správný, a nemusí zde býti, i když rozsudek meritorně odporuje zákonu. Zmatečnost se vztahuje na formalisování, t. j. na formální doslov nálezu, jakožto výronu soudcovské moci rozhodovací, byl-li rozsudek vydán ve formě, která neodpovídá »emanaci soudcovské rozhodčí moci« (srov. motivy str. 307, Hora — Odvolání str. 164 a 169, Hora — Čsl. právo procesní str. 95, Ott — Soustavný úvod str. 65, Hrůza v Jur. Bl. 1899 čís. 42). Takový rozsudkový nález nemůže již pro svůj rozpor v sobě samém obstáti a nelze jej porovnávati se spisy a uvažovati, pokud je správný a pokud nesprávný. V tom směru je přisvědčiti stěžovateli, že, posuzuje-li se rozsudkový nález sám o sobě, může býti právě tak nesprávný v příčině nezletilé M. L., v příčině které byl žalovaný uznán nemanželským otcem, jako v příčině nezletilého F. K., v příčině kterého byl žalovaný odsouzen k placení výživného, a v důsledku toho i v příčině nemanželské matky dítěte toho neb onoho jména. Nelze tudíž rozsudkový výrok děliti a zrušiti jej jen potud, pokud podle ostatního obsahu spisů jeví se bytí nesprávným, nýbrž nutno zrušiti rozsudek celý (§§ 477 odst. 1 a 478 odst. 2 c. ř. s.). částečné zrušení bylo by dovoleno jen tehdy, kdyby tu byl zmatek jen v příčině některého z několika nároků do téže žaloby a do téhož rozsudkového nálezu pojatých, nebo některé z několika žalob ke společnému jednání a rozhodnutí sloučených (§§ 187, 227 a 404 odst. 2 c. ř. s. — sr. také Ott str. 67). Při rozsudku pro zmeškání, jejž bylo zrušiti pro zmatečnost podle § 477 č. 9 c. ř. s., nelze u prvého soudu dále ve věci jednati, jak to nařídil odvolací soud, ježto každý další skutkový přednes je vyloučen, a ježto může prvý soud vynésti jen nový rozsudek pro zmeškání a vžiti při tom za základ jen skutková přednesení strany k roku se dostavivší k předmětu rozepře se vztahující, pokud nejsou vyvrácena důkazy, které má dosud po ruce (§§ 396 a 442 odst. 1 c. ř. s.). Ale ovšem právní posouzení těchto skutečností a posouzení otázky, zda a pokud žalobní návrh ze žalobních tvrzení důsledně vyplývá, je soudu zachováno. S hlediska tohoto bude prvému soudu uvažovati, zda a pokud lze žalobní žádosti rozsudkem pro zmeškání vyhověti.

Citace:

č. 14164. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 152-154.