Čís. 14723.

K výkladu § 235 c. ř. s.
Jde o změnu žaloby, vyvozuje-li se žalobní nárok na předčasné zrušení pachtovní smlouvy podle § 1118 obč. zák. ze značně škodlivého užívání hospodářství a později při ústním jednání také z neplacení pachtovného.
(Rozh. ze dne 22. listopadu 1935, R II 523/35.)
Původním skutkovým podkladem žaloby bylo tvrzení, že žalovaný propachtované hospodářství žalobkynino úmyslně značně poškodil, z kteréhožto důvodu navrhla žalobkyně, by pachtovní smlouva uzavřená mezi ní a žalovaným o tomto hospodářství byla zrušena. Při ústním jednání dne 21. března 1935 uvedla pak žalobkyně, že žalovaný neplatí pachtovné, což uplatňuje též jako důvod k předčasnému zrušení poměru pachtovního. Prvý soud rozšíření žalobního důvodu o důvod neplacení pachtovného nepřipustil. Rekursní soud uznal, že doplnění takové jest přípustné, poukázav při tom k rozhodnutí čís. 8811 sb. n. s. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Souhlasiti jest se stěžovatelem odkazujícím v té příčině k rozh. čís. 12014 sb. n. s., že, ježto žalobce v souzeném případě opřel žalobní nárok o další právní důvod, vyvozovaný z dalšího dosud neučiněného přednesu, jde o změnu žaloby podle § 235 c. ř. s. Tím však není otázka přípustnosti změny žaloby podle § 235 III. odst. c. ř. s. rozřešena, neboť jest uvážiti, zda následkem změny žaloby jest se obávati značného stiženi nebo průtahu jednání. Vzhledem k tomu, že o skutečnosti, z níž se po změně žaloby zažalovaný nárok dále odvozuje, vedla žalobkyně tytéž důkazy jako o tvrzení původním, nelze o značném stiženi nebo průtahu jednání v souzeném případě mluviti.

Citace:

č. 14723. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 856-856.