Čís. 14818.

K § 40 vl. nař. čís. 57/27 Sb. z. a n.
Soudy nejsou povolány k tomu, by určovaly výši nájemného podle § 40 vl. nař. čís. 57/27 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 30. prosince 1935, Rv I 24/34.)
Žalobcové se domáhají zjištění, že požadavek žalovaného družstva na zaplacení nájemného v roční částce 15000 Kč za léta 1927 až 1933 není po právu, a by soud určil výši tohoto nájemného. Nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v
důvodech:
Dovolatelé vyslovují názor, že jim přísluší právo žádati na soudu, aby ve smyslu § 40 vládního nařízení o stavebním ruchu čís. 57/27 sb. z. a n. provedl řízení a rozhodl, v jaké výši jest podle citovaného nařízení nájemné odůvodněno, ježto jde o nájemné zákonem stanovené. Tento názor jest mylný, neboť není nikde v zákoně stanoveno, aby soudy určovaly výši nájemného ve smyslu § 40 cit. vlád. nařízení. Nárok takový tedy žalobcům nepřísluší a jejich názor, vyslovený v dovolání, že totiž žalobní prosba může také směřovati k tomu, aby bylo nějaké právo stanoveno (Rechtsgestaltung), nemá v této všeobecnosti opory v zákoně.

Citace:

č. 14818. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 967-967.