Čís. 1127.Vrácením pozbývá moci veřejné listiny pouze snímek notářského spisu(§ 101, odstavec druhý, not. ř.) nikoli též sám notářský spis.Na základě pouhého, byť i ověřeného opisu snímku notářského spisu nelze povoliti knihovní vklad.Záznam knihovních práv na základě notářského spisu jest vyloučen.(Rozh. ze dne 12. července 1921, R I 874/21.)Knihovní soud vyhověl žádosti, by na základě opisu snímkunotářského spisu, kterýžto snímek byl již dříve notáři vrácen, zaznamenalose právo vlastnické. Rekursní soud zamítl knihovní žádost. Důvody: Listinou, na základě které povolen byl záznam práva vlastnického,je notářsky ověřený opis snímku notářského spisu ze dne 3. prosince 1919,který byl zřízen o svatební smlouvě mezi manžely. Tento notářský spis,jakož i jeho ví hotovení, dle zákona vydané, jest veřejnou listinou dle § 2 not. ř. a § 33 lit. a) knih. zák. a může se dle posléz uvedeného ustanovenístáti podle něho knihovní vklad. Dle § 87 knih. zák. musí býti listiny, podlenichž se má státi knihovní zápis, předloženy v prvopisu; při notářskýchspisech rozumí se tím jeho vyhotovení, vyhovující předpisu notářskéhořádu; ověřený opis notářského spisu nestačí. Jak výše uvedeno, byl kuknihovní žádosti připojen pouze opis snímku notářského spisu; snímeksám nemohl býti předložen, poněvadž dle potvrzení notářova ze dne10. června 1920, na opisu snímku se nalézajícího, byl snímek vrácen apozbyl platnosti veřejné listiny, což žadatelka sama v žádosti uvádí.Pozbyl-li však notářský spis platnosti veřejné listiny, nelze na základěsmlouvy, spisem tím osvědčené, povoliti knihovní zápis, a to ani vkladani záznam, poněvadž dle § 26 knih. zák. může býti povolen vklad azáznam jen na základě listin, jež byly vyhotoveny ve formě, k platnostijich předepsané. Dle § 1 lit. b) zákona ze dne 25. července 1871, čís. 76 ř. z. vyžaduje se k platnosti postupní smlouvy mezi manžely notářského spisu. Poněvadž zde není této zákonné náležitosti vzhledem k tomu, ženotářský spis pozbyl platnosti listiny veřejné, jest zamítnutí žádosti odůvodněno předpisem § 26 knih. zák.,Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Rekurs není odůvodněn a lze v celku poukázati na správné odůvodnění usnesení rekursního soudu, pokud jest obsaženo v prvním odstavcijeho důvodu. Nesprávná jest však argumentace obsažená v dalším odstavci, pokud se odvozuje zamítací důvod také z okolnosti, že notářskýspis pozbyl platnosti veřejné listiny, neboť názor ten odporuje věci i zákonu. Vrácením snímku ze spisu, notářského pozbyl dle § 101 not. řádu jensnímek moci veřejné listiny, nikoli však také notářský spis platnosti veřejnélistiny, a poukazuje se v té příčině na §§ 91 a násl. not. řádu, které obsahujípodrobné předpisy o tom, kterým osobám mohou býti vydávány snímkyze spisů notářských a za kterých podmínek a opatrností muže býti určitéosobě vydán snímek nový. V daném případě jde o smlouvu mezi manžely,k jejíž platnosti vyžaduje se dle § 1 zákona ze dne 25. července 1871,čís. 76 ř. zák. forma notářského spisu a na základě snímku z notářskéhospisu mohlo býti žádáno jen o vklad knihovních práv z notářského spisupro stěžovatelku plynoucích. Záznam těchto knihovních práv byl všakdle tohoto notářského spisu vůbec vyloučen (§§ 35 až 38 knihovního zákona). Podmínkou vkladu těchto knihovních práv bylo však, by snímekze spisu notářského byl k žádosti přiložen v prvopisu (§§ 31, 33 a) a 87 knih. zák.). Na základě pouhých, byť i ověřených opisů knihovní zápispovoliti nelze a § 88 knih. zákona předpisuje, v kterých případech lzežádost, pouhými opisy doloženou, k zajištění knihovního pořadí knihovněpoznamenati »až do dojití prvopisu«. O takový případ však nejde a zamítán důvod spočívá správně jedině v tom, že, nehledě ani k tomu, žemohlo býti žádáno jedině o vklad v žádosti uvedených práv, nebyl k žádosti v prvopisu předložen snímek z notářského spisu, vyhovující předpisům oddílu IV. not. řádu. Tím vyvráceny jsou zároveň vývody dovolacího rekursu a v něm obsažený zřejmě nesprávný náhled, že notářskýspis, i když pozbyl platnosti veřejné listiny, zůstává v platnosti jako listina soukromá.