Čís. 14088.

Kutéř, jemuž vzešla škoda tím, že báňskými úřady byl ustanoven ochranný okrsek pro pramenitou oblast gravitačního vodovodu obce a bylo zakázáno v něm jakékoliv kutání a dolování, a že obec na základě tohoto usneseni báňských úřadů a na základě vodoprávního konsensu zřídila vodovod a zachytila prameny, na jejichž oblast se vztahovalo výhradně kutisko kutéřovo, nemůže se na obci domáhati náhrady této škody z důvodu, že proti vůli kutéře a bez jeho souhlasu zasáhla stavbou vodovodu do jeho kutacích práv.
(Rozh. ze dne 11. ledna 1935, Rv I 1709/32.)
Žalobu, jíž se domáhal žalobce na žalované obci náhrady škody proto, že proti jeho vůli a bez jeho souhlasu zasáhla stavbou vodovodu do jeho kutacích práv a tím mu znemožnila další kutání a dolování, zamítly soudy všech tří stolic, nejvyšší soud z těchto
důvodů:
Jde o to, zda lze shledati bezprávný čin žalované obce v tom, že proti vůli žalobce a bez jeho souhlasu zasáhla stavbou vodovodu do jeho kutacích práv. Jak ze samého přednesu dovolatelova plyne, vzešla mu zažalovaná škoda tím, že báňskými úřady byl ustanoven ochranný okrsek pro pramenitou oblast gravitačního vodovodu žalované obce a bylo zakázáno v něm jakékoliv kutání a dolování. Dovolatel má za to, že žalovaná obec postavila báňské úřady před hotovou věc, takže nezbývalo jim než stanoviti uvedený ochranný okrsek. Než pro toto tvrzení žalobcovo není ve spisech opory. Jak plyne ze spisů okresní správy politické na S., zažádala obec za zahájení vodoprávního řízení u tohoto úřadu za účelem zřízení vodovodu a bylo v řízení tom zjištěno, že obec nezbytně potřebuje ze zdravotních důvodů dobrou vodu, že vodu tu lze přiváděli toliko z určitých pramenů a že na jejich oblast se vztahuje kutací povolení žalobcovo. Ustanovil-li vzhledem k tomu Báňský revírní úřad v P. pravoplatně ochranný okrsek pro pramenitou oblast gravitačního vodovodu katastrální obce V. Ch. a zakázal-li žalobci v území tohoto okrsku jakékoliv kutání a dolování, šlo o opatření báňského úřadu jako úřadu dozorčího nad provozováním hor po rozumu §§ 18 a 220 o. hor. zák. Šlo o opatření učiněné z moci úřadu v zájmu veřejném a je proto tvrzení dovolatelovo, že zřízením tohoto ochranného okrsku bylo zasaženo žalovanou obcí do jeho práv kutacích bez jeho souhlasu a proti jeho vůli, bezpodstatné. Pokud jde o zřízení vodovodu samého, zejména o zachycení pramenů, na jichž oblast se vztahovala výhradní kutiska žalobcova, plyne z rozhodnutí zemské správy politické v P., že žalované obci bylo pravoplatně uděleno vodoprávní povolení k žádanému vodovodu včetně oněch pramenů s tím odůvodněním, že pro zásobování žalované obce vodou není podle konaného šetření vhodnějšího zdroje než prameny shora zmíněné. I když tudíž došlo ke zřízení vodovodu, zejména k zachycení pramenů žalovanou obcí bez souhlasu žalobcova a proti jeho vůli, nelze mluviti o bezprávném činu žalované, když se tak stalo na základě vodoprávního konsensu. Ježto žalobce opřel žalobní nárok i podle žaloby i podle svého přednesu v první stolici o bezprávný čin žalované, činu toho však, jak dolíčeno, tu není, byla právem žaloba zamítnuta.

Citace:

č. 14088. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 57-58.