Čís. 15412.

Zaměstnavatel, jenž pověřil podáváním přihlášek k starobnímu a invalidnímu pojištění své úředníky, není zproštěn ručení za škodu vzniklou jeho zaměstnanci, jenž nebyl vůbec nebo řádně přihlášen.
(Rozh. ze dne 18. září 1936, Rv I 68/35.)
Žalobkyně se na žalovaném domáhá náhrady škody tvrdíc, že její manžel nebyl řádně a včas žalovaným přihlášen k starobnímu a invalidnímu pojištění a že proto nebyly ústřední sociální pojišťovnou přiznány jí vdovský důchod a jejím dětem důchody sirotčí. Prvý soud žalobu zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Pojištění invalidní a starobní vzniká podle § 7 (2) zák. o soc. poj. č. 221/24 Sb. z. a n., který nebyl změněn zákonem č. 184/28 Sb. z. a n., sice dnem, kdy pojištěnec počal vykonávali práce nebo služby pojištěním povinné, avšak jen když byl zaměstnanec včas a řádně k pojištění přihlášen; jinak vzniká toto pojištění teprve dnem, kdy přihláška došla pojišťovny nebo kdy byla doporučeně dána na poštu (Sb. n. s. č. 13390, 12882). Žalovaný byl jako zaměstnavatel Josefa C. (manžela žalobkyně) podle § 17 cit. zák. povinen přihlásiti ho u příslušné nemocenské pojišťovny k invalidnímu a starobnímu pojištění, pojištění bylo tu závislé na podání přihlášky a jejím obsahu, takže jejím nepodáním resp. nesprávným obsahem mohla vzniknouti pojištěnci, pokud se týče jeho pozůstalým, škoda jsoucí v příčinné souvislosti s porušením povinnosti zaměstnavateli zákonem; nařízené (Sb. n. s. č. 14370). Opomenul-li tudíž žalovaný přihlásiti svého zaměstnance Josefa C. řádně k invalidnímu pojištění, jest žalobkyni jako vdově Josefa C. a matce jeho pozůstalých dětí práv z náhrady škody z toho vzniklé podle předpisů občanského zákoníku, zvláště podle jeho třicáté hlavy. Okresní nemocenské pojišťovny došla přihláška z 1. července 1926, opatřená razítkem žalovaného a týkající se Josefa C., v kteréž byla na otázky »Jest pensijně pojištěn? U kterého ústavu?« uvedena odpověď: »Všeobecný pensijní ústav v Praze, měs. prémie Kč 90.—.« V důsledku toho příspěvky k invalidnímu a starobnímu pojištění za jmenovaného pojištěnce, pokud jde o dobu od 1. července do 24. prosince 1926, nebyly pojišťovnou předepsány, ani žalovaným placeny, předepisování příslušných příspěvků se stalo teprve v roku 1930, t. j. až po nastalém pojistném případu, když bylo úředním šetřením zjištěno, že Josef C. nebyl v uvedené době přihlášen u pensijního ústavu, a Ústřední sociální pojišťovnou nebyly proto přiznány ani žalobkyni vdovský důchod, ani jejím: dětem důchody sirotčí, ježto pro nesprávný obsah přihlášky Josef C. nebyl po dobu od 1. července do 24. prosince 1926 pojištěn invalidním pojištěním a tudíž nedosáhl předepsaných 100 příspěvkových týdnů. Z povinného pojištění invalidního a starobního jsou vyňaty mezi jiným osoby podrobené pojištění podle právních předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců (§ 6 e) zák. o soc. pojištění). Bylo-li v přihlášce uvedeno, že Josef C. podléhá pensijnímu pojištění, že je pojištěn u Všeobecného pensijního ústavu v Praze a že se za něho platí měsíční prémie 90 Kč, bylo tím jasně projeveno, že přihláška se týká jen nemocenského pojištění a nikoli též jiných odvětví sociálního pojištění. Pojišťovna mohla se spokojiti tímto údajem, neměla žádného závazku prozkoumávati došlou přihlášku a mohla podle této přihlášky zaříditi svůj další postup. Za obsah přihlášky a její správnost ručí zaměstnavatel, t. j. v projednávaném případě žalovaný, a není tohoto ručení zbaven tím, že pověřil některého ze svých úředníků podáváním přihlášek, tím méně když v souzeném případě pojišťovně ani nejmenoval osobu, která jest odpovědna za podání oznámení uložených zaměstnavateli v zákoně o soc. pojištění (§ 3 cit. zák.). Pro povinnost žalovaného k náhradě škody stačí, že přihláška, došlá z jeho kanceláře a opatřená jeho razítkem, byla nesprávná, obsahujíc dotčenou větu o pensijním pojištění C. Bylo na žalovaném, aby prokázal jím tvrzenou skutečnost, že přihláška spornou větu neobsahovala a že byla dodatečně do ní vepsána bez jeho vědomí a příkazu. Tento důkaz se mu však nezdařil.

Citace:

JUDr. Emanuel Grégr. O přístavu.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 5, s. 207-207.