Čís. 11193.

Soud, jenž zahájil opatrovnické řízení, zůstal příslušným opatrovnickým soudem, i když se později změnily okolnosti, jež byly při zahájení řízení rozhodné pro určení příslušnosti.
Předpis § 44 j. n. byl zachován v platnosti § 4 zákona ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1931, R I 894/31.)
Okresní soud v Hostouni vyhověl návrhu manželského otce, by mu bylo vydáno dítě. Rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu otce zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil spisy soudu prvé stolice s příkazem, by je postoupil příslušnému okresnímu soudu v Tachově k dalšímu jednání.
Důvody:
Nejvyšší soud, zkoumaje podle §§ 41 třetí odstavec a 44 j. n. z úřadu především otázku příslušnosti soudní, seznal, že okresní soud v Tachově jako opatrovnický soud nezletilé Pavly B-ové schválil smír o výživě a výchově teto nezletilé, který ujednali její rodiče při dobrovolném rozvodu podle protokolu ze dne 18. června 1924, již usnesením ze dne 18. června 1924, vydaným podle formuláře čís. 149, v němž jest i schvalovací doložka opatrovnického soudu. Připojil-li později okresní soud v Tachově na příkaz rekursního soudu ze dne 21. února 1931 ještě do spisů schvalovací doložku ze dne 20. března 1931, opakoval tím jen to, co již dříve učinil a co nebylo rekursnímu soudu na první pohled ze spisů zřejmé. Z toho plyne, že okresní soud v Tachově zahájil řádně opatrovnické řízení ve příčině nezletilé Pavly B-ové již v roce 1924 a že zůstal podle § 29 j. n. příslušným opatrovnickým soudem, i když se později změnily okolnosti, jež byly při zahájení řízení rozhodné pro určení příslušnosti (viz k tomu výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 3. června 1931, čís. 21695, uveřejněný ve Věstníku z roku 1931 pod čís. 5). K rozhodování o otcově návrhu na vydání dítěte podle § 142 obč. zák., podaném dne 31. července 1929, nebyl tedy příslušným okresní soud v Hostouni, nýbrž okresní soud v Tachově jako soud opatrovnický. Bylo proto podle § 44 j. n., jenž byl předpisem § 4 zákona ze dne 19. června 1931 čís. 100 sb. z. a n. zachován v platnosti, učiniti k dovolací stížnosti otcově z úřadu opatření, by tato opatrovnická věc byla přikázána soudu pro ni příslušnému. Za tím účelem bylo zrušiti usnesení vydaná oběma nepříslušnými nižšími soudy a naříditi soudu prvé stolice, by spisy postoupil k příslušnému jednání okresnímu soudu v Tachově.

Citace:

č. 11193. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 523-524.