Čís. 16158.

Z přijetí nabídky obce — žádající podle usnesení obecního zastupitelstva za směnu obecního pozemku s přídělovým pozemkem ve prospěch určitého člena obce s jeho souhlasem — Státním pozemkovým úřadem a z toho, že řečený úřad dal žádaný přídělový pozemek obci a přidělil směněný obecní pozemek onomu členu, nabyl člen obce přímého nároku proti obci, aby obec směnila svůj obecní pozemek se Státním pozemkovým úřadem za přídělový pozemek k tomu účelu, aby mu uvedený úřad mohl pozemek obecní přiděliti, nebo aby po obdržení přídělového pozemku postoupila směněný obecní pozemek přímo jemu (členu obce).
Pravoplatný zamítající rozsudek, vydaný ve sporu mezi obcí a Státním pozemkovým úřadem, jímž se dotčený úřad domáhal dodržení dohody o směně, neváže ve sporu mezi obcí a členem obce, v němž se obec domáhá uznání vlastnictví k směněnému pozemku, nabyl-li člen ten obecního pozemku již před prvým sporem.
Uznaly-li správní úřady nadřízené obci pravoplatně v opravném řízení o bezdůvodnosti námitky neplatnosti podle § 5 zák. č. 76/1919 Sb. z. a n., nelze k ní přihlížeti ve sporném řízení soudním.
(Rozh. ze dne 2. června 1937, Rv I 1889/35.)
Žaloba, aby bylo uznáno právem, že právo vlastnické žalující obce k pozemku č. kat. 55 rybník ve Z., zapsaném ve vložce č. 34 katastrálního území Z., jest neomezené, že žalovaný jest povinen to uznati, stodolu, kterou na pozemku tom vystavěl, zbourati a odstraniti, pozemek ten uvésti v původní jeho stav jako rybník, odevzdati jej žalující obci a zdržeti se jakéhokoli zasahování do práva vlastnického žalující obce k dotčenému rybníku, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto důvodů:
Podle protokolu o schůzi obecního zastupitelstva žalující obce ze dne 1. března 1924 se tehdy obecní zastupitelstvo usneslo mimo jiné též o tom, že pro přemístění rybníka č. kat. 55 ve Z. bude žádati obec louži č. kat. 53/1 a pastvinu č. kat. 54 za účelem směny Josefu Z. (žalovanému). Po řečeném usnesení podal tehdejší starosta, žalující obce Bedřich Š. jejím jménem k Státnímu pozemkovému, úřadu přihlášku ze dne 2. března 1924 za příděl pozemků ze zabraného velkostatku H. a v přihlášce té jest též uvedeno, že obec jako uchazečka nabízí k směně ve prospěch Josefa Z., který se o parcelu č. kat. 55 uchází, 15 a 89 m2 rybníka, což je uvedeno též v přídělové přihlášce žalovaného ze dne 28. února 1924. V protokole o směně ze dne 10. října 1924, podepsaném starostou obce Bedřichem Š., radním Josefem H. a žalovaným jest uvedeno, že obec dává směnou rybník č. kat. 55 ve Z. ve výměře 0.1589 ha, že za to obdrží parcelu č. kat. 53/1 a část parcely č. kat. 54 ve výměře 0.1589 ha a že se Josef Z. (žalovaný) i obec Z. (žalobkyně) vzdávají práva z jakýchkoli příčin směnu odvolati. Podle vylíčené souvislosti nemůže býti pochybnosti o tom, že se obecní zastupitelstvo usneslo ve schůzi dne 1. března 1924 na tom, aby obecní pozemek č. kat. 55 rybník byl se Státním pozemkovým úřadem směněn za přídělové pozemky č. kat. 53/1 (louž) a č. kat. 54 (pastvina) za tím účelem, aby rybník č. kat. 55 byl Státním pozemkovým úřadem, přidělen žalovanému. Státní pozemkový úřad tuto nabídku žalující obce přijal tím, že jí dal žádané pozemky a přidělil pozemek č. kat. 55 žalovanému. Dotčené ujednání mezi žalující obcí a Státním pozemkovým úřadem se tedy stalo ve prospěch žalovaného jako osoby třetí a žalovaný nabyl z něho přímého nároku proti žalující obci, neboť protokol ze dne 10. října 1924 o směně podepsal, směněný pozemek č. kat. 55 od Státního pozemkového úřadu převzal do fysické držby a na něm, z příkazu Státního pozemkového úřadu provedl nákladnou stavbu (§ 881, odst. 2, obč. zák.). Nárok žalovaného proti obci záleží v tom, aby obec směnila se Státním pozemkovým úřadem pozemek č. kat. 55 za pozemky č. kat. 53/1 a 54 za tím účelem, aby Státní pozemkový úřad mohl pozemek č. kat. 55 přiděliti žalovanému, nebo aby obec obdržíc od Státního pozemkového úřadu pozemky č. kat. 53/1 a 54, postoupila pozemek č. kat. 55 přímo žalovanému. Ježto tedy jde o přímý právní poměr mezi obcí a žalovaným, není soud v souzeném sporu vázán rozsudkem okresního soudu v H. ze dne 4. dubna 1933, č. j. C 262/32-11, kterým byla zamítnuta žaloba Československého státu (Státního pozemkového úřadu), proti obci Z. (nyní žalující), aby bylo uznáno právem, že obec Z. jest povinna podepsati dohodu o směně rybníka č. kat. 55/1 za pozemky č. kat. 53/1, 54/4 a 54/5 ve Z. a odevzdati Státnímu pozemkovému úřadu, kterýžto rozsudek nabyl právní moci, ježto Státní pozemkový úřad nepodal proti němu odvolání. Josef Z. (žalovaný) nemůže býti ve svých přímých právech k obci Z. dotčen výsledkem sporu. který vedla tato obec se Státním pozemkovým úřadem, když sporného pozemku nenabyl za uvedeného sporu, nýbrž již dříve.
Ve věci samé uplatňuje žalobkyně v dovolání, že usnesení obecního zastupitelstva žalující obce ze dne 1. března 1924 jest hledíc na ustanovení § 5 zák. č. 76/1919 Sb. z. a n. neplatné, protože se jednání obecního zastupitelstva o řečeném usnesení zúčastnil též žalovaný (třebaže nehlasoval), jeho otec a strýc a osoby, které nebyly členy obecního zastupitelstva. V té příčině však bylo usnesení to předmětem opravného řízení správního následkem odvolání proti němu podaného, zejména též z důvodů, jež žalující obec v souzeném sporu proti jeho platnosti uvádí, opravným prostředkům nebylo však ani v prvé, ani v druhé správní stolici vyhověno a nabylo tudíž právní moci. Je proto přisvědčiti názoru odvolacího soudu, že nelze již soudu v souzeném sporu přihlížeti k uvedeným výtkám, když ani nadřízené úřady, jimž přísluší dozor nad obcemi, výtky ty při rozhodování o nich neshledaly závažnými. Protože pak i sjednaná směna sporného pozemku za pozemky č. kat. 53/1 a 54 byla usnesením okresní správní komise v H. ze dne 17. února 1-28 schválena a opravným prostředkům, podaným jak proti dotčené směně, tak proti řečenému schvalovacímu usnesení, nebylo nadřízenými stolicemi správními vyhověno, jest považovati směnu tu za platnou a pro žalující obec vůči žalovanému závaznou a žalující obec nebyla oprávněna od tohoto závazku později jednostranně ustoupiti. Dovolatelka jest na omylu, míní-li, že by žalovaný musel proti ní dokázati své právo vlastnické k spornému pozemku, nýbrž stačí, když dokázal, že mu proti žalující obci přísluší nárok, aby buď uvedený pozemek směnila v jeho prospěch se Státním pozemkovým úřadem (nyní ministerstvem zemědělství), nebo jej žalobci postoupila, a že on drží pozemek ten a užívá ho na základě přídělu Státního pozemkového úřadu ve shodě s úmluvou s žalující obcí, tudíž právem.

Citace:

č. 16158. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 757-759.