Čís. 16070.

Byl-li ve sporu, jehož předmět na penězích nebo peněžité hodnotě nepřevyšuje 7000 Kč, ústně prohlášen potvrzující rozsudek odvolacího soudu a zároveň hodnota sporu stanovena pod 7000 Kč, aniž bylo prohlášeno dovolání za přípustné pro zásadní význam rozhodnutí, nelze dodatečně vysloviti přípustnost dovolání samostatným usnesením.
(Rozh. ze dne 30. dubna 1937, R I 452/37.) Ve sporu o ochranu vlastnictví a oduznání služebnosti prohlásil odvolací soud při ústním jednání odvolacím, konaném dne 8. října 1936, rozsudek, jímž potvrdil rozsudek soudu prvé stolice, zamítající žalobu, oceniv předmět sporu částkou 5000 Kč, aniž se zároveň usnesl, že dovolání jest přípustné, protože jde o rozhodnutí zásadního významu (čl. I, č. 2 zák. č. 251/1934 a čl. I zák. 314/1934 Sb. z. a n.). Též v písemném vyhotovení odvolacího rozsudku nebyla obsažena řečená doložka. Teprve dodatečně usnesením z téhož data se odvolací soud usnesl, že se vyslovuje přípustnost dovolání z jeho rozsudku výše dotčeného.
Nejvyšší soud zrušil k rekursu žalobkyně napadené usnesení.
Důvody:
Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné dovolání, nepřevyšuje-li předmět sporu, o němž by měl dovolací soud rozhodnouti, na penězích neb peněžité hodnotě 7000 Kč, leč by odvolací soud v rozsudku prohlásil dovolání za přípustné, protože jde o rozhodnutí zásadního významu (§ 502, odst. 3, c. ř. s. v doslovu zák. čl. I, č. 2 zák. ze dne 11. prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n. a čl. I zák. ze dne 17. prosince 1936, č. 314 Sb. z. a n.). Podle zápisu o ústním odvolacím jednání před soudem odvolacím byl rozsudek ústně prohlášen bez dodatku o přípustnosti dovolání, který není též uveden v písemném vyhotovení rozsudku. Odvolací soud byl tím podle § 416, odst. 2, c. ř. s. vázán na své rozhodnutí. V důsledku toho, když byl předmět sporu odvolacím soudem oceněn na 5000 Kč, byla tím již vyloučena přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku a nebylo lze vysloviti přípustnost dovolání dodatečně samostatným usnesením.

Citace:

č. 16070. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 585-586.